U Komorní hůrky připomněli Johanna Wolfganga von Goetha

U Komorní hůrky připomněli Johanna Wolfganga von Goetha od jehož narození letos uplynulo 274 let. V sobotu 26. srpna si mohli zájemci prohlédnout štolu vyhaslé sopky Komorní hůrky. Přichystáno bylo také divadelní představení v podání herců Západočeského divadla v Chebu s názvem Láska století mezi Ulrikou a Goethem. Akce, kterou si nenechaly ujít desítky lidí, se uskutečnila v rámci projektu Karlovarského kraje a Geofyzikálního ústavu  „Geofyzikální dovednosti v Základní škole Skalná“ ve spolupráci s městy  Františkovy Lázně a Skalná.

Regionální projekt  Karlovarského kraje a Geofyzikálního ústavu  „Geofyzikální dovednosti v Základní škole Skalná“ ve spolupráci s městy  Františkovy Lázně a Skalná tak pokračuje v tradici pořádání Vzpomínkového setkání k výročí narození J.W. Goetha.

Přítomné přivítal seismolog Milan Brož spolu se starostkou Františkových Lázní Lenkou Průšovou a starostkou Skalné Ritou Skalovou. „Dnes jsme se tady u Komorní hůrky sešli kvůli vzpomínce na Johanna Wolfganga von Goetha,“ uvedl seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. „V rámci akce jsme otevřeli pro návštěvníky přístup do Goethovy štoly. Mohli se tam podívat do hloubky přibližně sedmnácti metrů a projít si tak celou bezmála třicetimetrovou chodbu až na konec, kde jsou vidět sopečné horniny – tufy, které vznikly při explozi sopky. Komorní hůrka spolu se Železnou hůrkou jsou nejmladšími čtvrtohorními sopkami na evropském kontinentu a jsou raritou nejen karlovarského regionu,“ doplnil.

Milan Brož je právě tím, který stojí za celým projektem, vyražení části 200 let staré Goethovo štoly v úbočí vyhaslé Komorní hůrky a tím, že se historické a unikátní místo stává vyhledávaným nejen výletním centrem. Samotné práce na vyhloubení části chodby Goethovy štoly začaly v listopadu 2016.  „Aktivně jsem začal na Komorní hůrce pracovat po dosud největších novodobých zemětřesení v prosinci 1985. Tehdy seismologové dvou ústavů Akademie věd ČR začali budovat seismickou síť WEBNET a stavět seismické stanice na Chebsku. V roce 1991 jsem získal jeden z prvních grantových projektů nově vzniklé Grantové agentury,“ upřesnil Milan Brož.