Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.
Ilustrační foto Pixaay
Domácnosti v České republice loni ve druhém pololetí platily za elektřinu, včetně daní a poplatků, 38,68 jednotek standardu kupní síly za 100 kilowatthodin, plyne z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. Překonaly tudíž dokonce i domácnosti německé, jež doplácely na vypnutí zbývajících jaderných elektráren a které čelí citelnému růstu cen energií, jenž souvisí s tamní ambiciózní energetickou transformací, takzvanou Energiewende.
Navíc, což je svého druhu rovněž určitá anomálie, navzdory už tak vysokým cenám elektřina v ČR loni ve druhém pololetí dále zdražovala vysokým tempem, a to hned druhým nejvyšším v EU. Meziročně stoupla cena elektřiny v Česku o 83 procent. Výrazněji rostla – avšak tedy z mnohem nižší základny – v celé EU již jen v Nizozemsku. Nizozemské ceny jsou stále na úrovni odpovídající jen lehce převyšující polovinu cen českých.
Loni ve druhém pololetí přitom Česko bylo čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU. Z celé EU vyvezly v čistém vyjádření více elektřiny jenom Francie, Švédsko a Nizozemsko (viz tabulka společnosti Montel níže; 6. sloupec). Domácnosti těchto zemí však měly vesměs poměrně nízké cen elektřiny, vesměs výrazně nižší než domácnosti české (viz mapka Eurostatu níže).
Česko loni ve druhém pololetí roku vyvezlo 11,6 terawatthodiny elektřiny, zatímco jich dovezlo 6,1, vyplývá z dat společnost Montel (viz tabulka níže). To v čistém vyjádření odpovídá vývozu v objemu 5,5 terawatthodiny. Více elektřiny vyvezly tedy už jen Francie, 31,1 terawatthodin, Švédsko (14 terrawatthodin) a Nizozemsko s 8,8 terrawatthodinami vyvezené elektřiny. Francii vysoký vývoz umožnila výrazná obnova výroby v jejích často již letitých jaderných blocích, které o rok dříve zhusta procházely rozsáhlými odstávkami kvůli opravám a údržbovým pracím.
Nejnižším cenám elektřiny loni ve druhém pololetí čelily v EU domácnosti maďarské. Přitom Maďarsko ve stejné době představovalo čistého dovozce elektřiny. V čistém vyjádření dovezlo loni ve druhém pololetí zhruba tolik elektřiny, 5,4 terrawatthodin, kolik ji Česko v čistém vyjádření vyvezlo.
Nezvyklost situace v Česku tedy spočívá v tom, že i přes poměrně vysokou nadprodukci elektřiny se tato vysoká výroba nepromítá do viditelného tlaku na pokles koncových cen pro domácnosti. Navíc, navzdory vysoké nadprodukci a k tomu ještě vysoké základně cena elektřiny loni ve druhém pololetí roku nadále stoupala jedním z nejvýraznějších temp v celé EU. Poměrně vysoké výdaje domácností do energie pak zásadně přispěly k celoročnímu poklesu ekonomiky jako celku, protože fatálně povazovaly spotřebu domácností.
Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank