Zhruba 480 tisíc domácností v Česku není v současnosti s to vytvářet jakoukoli finanční rezervu. Takové situaci tedy nyní čelí až zhruba milion lidí v České republice. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, a také z výsledků Sčítání 2021, které taktéž zveřejnil ČSÚ (zde).
Ilustrační foto Pixabay
Přitom zhruba 320 tisíc domácností, jež nyní žádnou rezervu nevytváří, tak dříve činilo. Až bezmála 700 tisíc lidí tedy nyní žije v domácnosti, která si dříve mohla spořit „na horší časy“, zatímco nyní se musí spokojit s životem „z ruky do pusy“, případně sahat do úspor nebo si půjčovat, leckdy poměrně rizikově.
Zatímco tedy dříve, před nástupem drahoty, si rezervu nevytvářelo zhruba 300 tisíc lidí, nyní je to zmíněný milion.
Příjmy domácností se loni ve třetím čtvrtletí, tedy podle nejnovějších dostupných údajů, snížily meziročně o tři procenta. Toto oslabení kupní síly se tak projevilo poklesem spotřeby, která meziročně klesla o 5,6 procenta. To koresponduje právě se zjištěním, že se výrazně rozrůstá okruh lidí, kteří nejsou s to vytvářet jakékoli úspory.
Pokud si lidé ve vyšší míře, jak to právě vidíme, nejsou schopni vytvářet jakoukoli finanční rezervu, vzniká podhoubí pro sociální otřes. V případě růstu míry nezaměstnanosti, který nyní nelze vyloučit, by totiž propuštění v příliš velkém počtu případů neměli dostatečnou rezervu pro takovou situaci. Rezerva má správně pokrývat šest až devět měsíců běžných výdajů.
Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom, Trinity Bank