Po končící zimě se stromy připravují na rozkvět i olistění a ptáci začínají hnízdit. Krátí se tím čas přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin, který obvykle trvá zhruba od začátku listopadu do konce března (s ohledem na nadmořskou výšku místa a další charakteristiky konkrétní lokality). Kácení, pokud je opravdu nutné, proto raději odložte až na pozdní podzim.
Ilustrační foto
V souladu s ustanovením vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, by mělo být kácení prováděno zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Proto by obce, správci komunikací i všichni, kteří mají v plánu kácení dřevin v letošním roce, měli tyto plány přehodnotit tak, aby nedocházelo ke zbytečným škodám na životním prostředí. Připomínáme, že stromy v krajině, ve městech a obcích mají svou nezastupitelnou úlohu (například retenční, protierozní, protihlukovou nebo při adaptaci na probíhající klimatickou změnu zejména ochlazováním prostředí sídel).
„Mnohé stromy slouží pilným opylovačům, poskytují úkryt i domov hmyzu, ptactvu i dalším živočichům. S každým pokáceným stromem o ně přicházejí. Stromy plní zásadní společenské funkce, jako je např. snížení prašnosti a hluku, produkce kyslíku a další. I pokud jsou pokácené stromy nahrazeny novými výsadbami, trvá desetiletí, než se poskytování životodárných funkcí opět obnoví, přitom v podmínkách měnícího se klimatu je péče o nově vysazené stromy obtížná a mnohé nepřežijí. V sídlech se nám pak o to více při letních vedrech rozpalují ulice i budovy a chybí tolik potřebný stín. Z měst se stávají tzv. tepelné ostrovy, jejichž průměrná teplota je o několik stupňů vyšší než v okolní volné krajině. Je tedy obecným zájmem, aby se ke kácení přistupovalo s respektem,“ zdůrazňuje ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP Linda Stuchlíková.
„Kácení je až tou poslední možností. Představme si jeden stoletý listnatý strom, ať už buk, dub, lípu nebo javor vysoký alespoň 25 metrů s šířkou koruny kolem 12 metrů. Celková asimilační plocha zhruba 600 000 listů představuje dvě fotbalová hřiště. Když bychom jeho funkce měli okamžitě nahradit novými stromy, museli bychom jich vysadit dva tisíce. Proto je důležité o vzrostlé stromy v intravilánech i podél komunikací odborně pečovat. Jejich perspektivu tím prodloužíme o desítky let a novými výsadbami nemusíme nahrazovat, ale rozšiřovat zelené plochy. Pokud se vám podařilo nové stromy vysadit, nezapomeňte se pochlubit a zaregistrovat na www.sazimebudoucnost.cz. Každý strom se počítá,“ dodává Miroslav Kundrata, zakladatel iniciativy Nadace Partnerství – Sázíme budoucnost.