České řidiče i firmy čekají od října změny na čerpacích stanicích. Vláda reaguje na ropný šok na světových trzích a zavádí kombinaci cenové regulace a daňových úlev.
„Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Podobný zásah chystá od minulého týdne Německo a úlevy plánuje také Polsko, takže nečinnost by se českému kabinetu vysvětlovala veřejnosti stále obtížněji,“ komentuje situaci na trhu paliv hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ilustrační foto Pixabay
Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv. K zásahu přispívá také rychle se měnící situace v okolních evropských zemích. Německo koncem minulého týdne schválilo snížení energetické daně z benzinu a nafty o 14 centů na litr, což po započtení DPH znamená úlevu zhruba 17 centů na litr, a současně chce nejpozději od 1. ledna 2027 zavést dočasný cenový strop podle belgického či lucemburského vzoru. Polsko zase připravuje mimořádné zdanění nadměrných zisků ropných společností, jehož výnos má použít k úlevě od vysokých cen paliv.
„V takovém prostředí se prostor české vlády pro další nečinnost výrazně zužoval. Pokud sousední státy začnou část ropného šoku tlumit prostřednictvím daní, cenové regulace či jiných zásahů, rostou nejen politické, ale i ekonomické náklady toho, když jiná země nechá celý nárůst cen bez reakce projít do cen u čerpacích stanic. Zvláště citlivé je to u nafty, jejíž cena se přímo promítá do nákladů silniční dopravy a následně do cen širokého okruhu zboží a služeb. V tomto smyslu už byla pokračující nečinnost české vlády stále obtížněji udržitelná,“ vysvětluje Kovanda.
„Regulace nebude znamenat, že vláda prostě stanoví jednu neměnnou cenu benzinu a nafty. Ministerstvo financí bude každý pracovní den určovat maximální cenu pro den následující. Její základ vytvoří třídenní klouzavý průměr velkoobchodních cen podle čtyř referenčních zdrojů – ČEPRO, Orlen, MOL a kotací Platts – k němuž se připočte maximální marže 2,50 Kč na litr a DPH. Jestliže tedy zdraží ropa a velkoobchodní paliva, poroste i státem povolená maximální cena. Regulace má především zabránit tomu, aby se v mimořádně napjaté situaci nad růst nákupních cen ještě přidal výrazný růst maloobchodních marží.“
Jak dále upozorňuje: „Je také třeba zdůraznit, že maximální cena není cenou povinnou. Levnější čerpací stanice mohou dál prodávat pod stanoveným limitem a soutěžit cenou. Praktický význam regulace tak bude největší tam, kde jsou nyní ceny nadprůměrné – například na některých dálničních tazích – a v případě, že by obchodníkům v prostředí prudkého zdražování vznikl prostor k výraznějšímu zvýšení marží. Pro motoristy a ekonomiku bude bezprostředně významnější druhá část balíčku, tedy snížení spotřební daně z nafty. Ta klesne z 9,95 na 8,011 Kč na litr. Samotná daň se tedy sníží o 1,939 Kč; po započtení DPH činí teoretický dopad do konečné ceny 2,35 Kč na litr. Pokud se nižší daň plně promítne do cen u čerpacích stanic, padesátilitrová nádrž nafty vyjde zhruba o 118 korun levněji, než by vyšla bez tohoto opatření.“
„Právě u nafty je zásah ekonomicky významnější než jen z pohledu peněženek motoristů. Diesel ve velké míře využívá nákladní doprava, logistika, stavebnictví a další firemní provozy. Levnější nafta proto může přes dopravní náklady tlumit sekundární inflační dopad drahé ropy na ceny zboží a služeb. Zatímco spotřební daň se však snižuje pouze u nafty, cenová regulace se vztahuje na běžný benzin i diesel,“ dodává ekonom.
Cena tohoto opatření se ovšem neztrácí. Ministerstvo financí vyčísluje negativní dopad nižší spotřební daně přibližně na 1,1 miliardy korun za jediný měsíc. Stát tedy část ropného šoku přebírá prostřednictvím nižšího daňového inkasa. Cenová regulace zase omezuje prostor pro marže prodejců. Zahraniční cenový šok tím nezmizí; pouze se jeho dopad jinak rozdělí mezi řidiče, firmy, obchodníky a veřejné rozpočty.
„Říjnový balíček proto může růst cen na českých stojanech zmírnit, zejména u nafty. Nelze však od něj čekat, že Česko izoluje od světového ropného trhu. Pokud budou velkoobchodní ceny dále růst, bude se přes třídenní klouzavý průměr zvyšovat také vládní cenový strop. Stát tedy nestropuje samotný ropný šok, ale především marži, která se k němu přidává. Podstatná proto bude délka trvání opatření. Jako krátkodobý krizový mechanismus může omezovat prudké cenové výkyvy a daňová úleva dočasně zmírnit dopad drahé nafty na dopravu a inflaci. Čím déle by však opatření trvalo, tím vyšší by byl rozpočtový účet a tím větší význam by měla otázka, zda regulované marže dostatečně odrážejí rozdílné náklady jednotlivých čerpacích stanic. Vláda nyní nastavila jednoměsíční horizont, takže rozhodující bude, zda se během října situace na světovém trhu s ropou a ropnými produkty stabilizuje,“ uzavírá Lukáš Kovanda.