Ruční práce v posledních letech zažívají renesanci. Ať už se jedné o pletení, háčkování nebo šití. Právě jedna z technik šití s názvem patchwork se opět dostává na výsluní zájmu. Jednou z těch, kdo se specifické umělecké technice sešívání různobarevných kousků látky věnují, je Viera Sehnoutková. S výtvarnicí se mohou pravidelně setkávat návštěvníci například adventních nebo velikonočních trhů v chebském muzeu, jarmarků na Seebergu, ale i ve františkolázeňské galerii Brömse. Její díla se dostala také za hranice naší země. Jedna z patchworkových dek putovala až do Norska. 
O tom, jak začala s tvorbou, co vše se touto technikou dá vytvořit, ale třeba také návod pro ty, kteří by chtěli začít a tvořit, si Živé Chebsko s Vierou Sehnoutkovou povídalo.
Ve vašem ateliéru visí deky i přehozy s rozmanitými vzory. Kde čerpáte inspiraci ke své tvorbě?
Stačí pohled na látku, materiál mnohdy sám napoví, co by z něho bylo nejlepší. Ovlivňuje mne také okolí, stačí třeba jen krásná dlažba, květiny a nápad je tady.
Jak to vlastně začalo?
Začalo to nevinně. Zúčastnila jsem se v roce 2002 kurzu a tam mne to „chytlo“. Hned jsem věděla, že tohle je to pravé. Od té doby navrhuji, skládám a šiji. Je to koníček na celý život. První můj výrobek byla malá deka do kočárku – sempler. Bylo to seskupení několika vzorů vytvořených různými technikami. Ale abych řekla pravdu, od mala jsem ráda šila, měla jsem tedy základ a od toho byl už jen malý krůček k současné tvorbě. U pracovního stolu nebo šicího stroje jsem prakticky každý den. Když přijde nápad, dokážu šít třeba i šest hodin v kuse. V těch chvílích nepociťuji ani hlad a žízeň (smích). Krásné je také to, že všichni, kdo tvoříme, si pomáháme nejen radou, ale vyměňujeme si i nápady. Tohle je v dnešní době vzácné.
Kde všude se mohou zájemci setkat s vaší tvorbou?
Například v chebském muzeu, kde se zúčastňuji například adventních i velikonočních akcí, také jsem byla na Seebergu. Pravidelně vystavuji ve Fulneku, kde jsem členkou 1. Moravského patchwokového spolku. V předloňském roce se mohli s moji tvorbou seznámit také návštěvníci ve františkolázeňské galerii Brömse, kde budu mít opět i letos v říjnu výstavu. Každoročně vystavuji v Praze Dubči, letos se výstava konala poprvé na Žižkově, tuto akci pořádá Jana Jandejsková z Bellusu. Několik mých výrobků bylo také na různých zahraničních výstavách.
Ve vaší dílně nejsou jen tradiční deky a přehozy …
Ano, věnuji se i jiným věcem. Šiji například povlaky na polštáře, šaty, vesty, zástěry, klobouky, kabelky, tašky, košíky, prostírání, peněženky, obaly na knihy i mobily. Začala jsem šít i obrázky, velmi mne oslovila krajina v Alssasku. Na svou výstavu jsem nově zhotovila poutač – Quilt Diva, je to obraz ve 3D, Dají se ušít i interaktivní pomůcky pro jemnou motoriku, mám ušitou deku, kde se pomocí knoflíků mohou měnit obrázky. Je to vhodné pro malé děti a nemocné. 
Co byste poradila těm, kteří by s touto technikou rádi začali?
V první řadě je třeba obrnit se trpělivostí. Pak je důležité porozumět materiálu, co je osnova a útek – jaké je složení. Hlavní je, že se v téhle oblasti nesmí nic uspěchat. Rychlá a neuvážená práce přinese více škody. Důležité jsou také ty správné pomůcky: podložka, řezák a řezací pravítko. Také návštěva u mne, aby ti, co chtějí začít, viděli, co vše se dá vytvořit, je po předchozí domluvě možná.
Pořádáte také kurzy?
Pokud se sejde dostatečné množství lidí, kteří by chtěli kurz uspořádat, domluvíme se. sehnoutkovaviera@seznam.cz