Odborníci ze sokolovského muzea se vydali na speciální prohlídku Komorní hůrky, jedné z nejmladších a nejznámějších vyhaslých sopek ve střední Evropě. Expedici, která se uskutečnila v pátek 25. července, vedl renomovaný geolog Petr Rojík, který účastníkům přiblížil zajímavou historii tohoto geologického unikátu. Doplnil ho Jan Buriánek z Městského kulturního střediska Františkovy Lázně, který působí jako průvodce po Komorní hůrce.
Během jejich poutavého výkladu se návštěvníci dozvěděli řadu zajímavostí o vzniku a vývoji Komorní hůrky. Ta je známá po celém světě díky svému významu pro studium sopečných procesů. Geolog Rojík zdůraznil, že k popularitě Komorní hůrky přispěl i slavný německý básník Johann Wolfgang von Goethe, který se o sopku intenzivně zajímal a často ji zmiňoval ve svých dílech.
Jan Buriánek výklad Petra Rojíka skvěle doplnil. Díky němu se účastníci dozvěděli i praktické informace a zajímavosti spojené s prohlídkou této unikátní lokality.
„Zajímavou informaci sdělil všem Petr Rojík, který přítomným řekl, že první, kdo prohlásil Komorní hůrku za vyhaslou sopku, byl už v roce 1773 významný přírodovědec Ignác Born. Od té doby se sopka stala častým cílem exkurzí hostů Františkových Lázní i vědců,“ uvedl průvodce Jan Buriánek.
Odborníci z muzea se mimo jiné dozvěděli i to, kolik sopečného materiálu se tu vytěžilo. Tento materiál se pak využil jako podklad pro cesty pod Františkovými Lázněmi.
„Petr Rojík vypočítal, že se v takzvané Velké jámě vytěžilo zhruba 300 000 metrů krychlových sopečných usazenin, které posloužily jako podklad pro zhruba 20 kilometrů cest ve Františkových Lázních,“ poznamenal Jan Buriánek.
Mimo jiné geolog Petr Rojík upřesnil, že ačkoliv se tvrdí, že se pod Komorní hůrkou uhlí nenachází, není to pravda.
„Ještě předtím, než na Komorní hůrce vznikl systém zhruba 300 metrů chodeb, které měly potvrdit, že se jedná opravdu o sopku, razila se tu štola. Ta měla 114 metrů a potvrdila i přítomnost uhlí v podzemí,“ poznamenal Jan Buriánek.
