Nejjednodušší opatření jsou často ta nejúčinnější. Karlovarský kraj čelí výraznému nárůstu případů žloutenky (virové hepatitidy A), kterých hygienici evidují již přes sto. Proto kraj důrazně apeluje na veřejnost, aby nepodceňovala riziko a zaměřila se na základní hygienická pravidla. Vzhledem k tomu, že k přenosu dochází hlavně špatnou hygienou, je základní prevence v rukou každého z nás.
Ilustrační foto Pixabay
Karlovarský kraj hlásí zhoršení epidemiologické situace kvůli šířící se žloutence. Vyzývá lidi k větší obezřetnosti a důkladnější hygieně
V Karlovarském kraji se v posledních týdnech výrazně zvýšil počet případů virové hepatitidy typu A, známé jako žloutenka. Od začátku roku hygienici evidují již 121 případů onemocnění. Nejhůře je na tom Sokolovsko. Odborníci upozorňují, že k přenosu nákazy dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek a nedodržování cílených protiepidemických opatření.
„Ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí celou situaci intenzivně sledujeme a připravujeme další kroky. Je nezbytné, aby obyvatelé brali tuto výzvu vážně a důsledně dodržovali veškerá doporučení, která vedou k ochraně zdraví,“ uvedla tisková mluvčí Karlovarského krajského úřadu Veronika Svobodová.
„Společně s hygieniky situaci bedlivě monitorujeme. S hlavní hygieničkou České republiky jsem zároveň řešil i distribuci vakcín pro Karlovarský kraj. Apeluji proto na všechny, aby situaci nepodceňovali a dbali zvýšené opatrnosti. Zásadní je, aby každý z nás dodržoval základní hygienická pravidla – důkladně si myl ruce po toaletě, před jídlem i po návratu z venku, pečlivě omýval ovoce a zeleninu před konzumací a používal dezinfekci s dostatečným obsahem účinných látek. I takto jednoduchá opatření mohou šíření nákazy významně zabránit,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje pro oblast zdravotnictví Petr Kubis.
Hepatitida typu A je onemocnění jater, které často začíná jako chřipka nebo žaludeční potíže. Typické jsou únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy a svalů, nechutenství či nevolnost. U dospělých se později může objevit ztmavnutí moči, zesvětlení stolice a žluté zabarvení kůže či očí. Léčba spočívá především v režimových opatřeních, přičemž hospitalizace na infekčním oddělení a délka pobytu pak závisí na zdravotním stavu nemocného. Samotná nemoc trvá zpravidla dva až čtyři týdny. Lidé, kteří mají o očkování zájem, by se měli obrátit na svého praktického lékaře, jenž má nejaktuálnější informace o dostupnosti vakcín. Do té doby je nutné dodržovat základní hygienická opatření.