Z pultu marketu mu nechutnal, tak si vypěstoval vlastní kvas. Dnes pekař Ján Kozár ze Skalné pod značkou „Bachachleba“ ukazuje, že k dokonalému zážitku stačí jen mouka, voda, sůl a pořádná porce trpělivosti.
Všechno to vlastně začalo úplně jinak. Ne chlebem, ale masem. V roce 2020 se majitel dnešní mikropekárny pustil do sušení pancetty, coppy a larda. Brzy mu ale došlo, že k poctivým uzeninám chybí jedna zásadní věc, skutečně dobrý, řemeslný chléb. Protože ty ze supermarketů mu nikdy k srdci nepřirostly, rozhodl se pro radikální krok, upeče si ho sám.
Cesta od „hrozného“ prvního pokusu nebyla lehká. První bochník z vlastního kvasu byl podle jeho slov „hroznej“, ale vášeň byla na světě. „Najednou mě nebavil jeden chleba. Chtěl jsem další a další. Všechno probíhalo doma v kuchyni. Mouka byla všude a manželka z toho nebyla úplně nadšená,“ vzpomíná s úsměvem na pekařské začátky. Zlom přišel na jarmarku v Doubravě, kam dovezl 18 kusů. Zájem lidí mu potvrdil, že tohle není jen sranda, ale smysluplná cesta.
Název, který napsal sám život, samotná značka Bachachleba vznikla úplnou náhodou. Když pekař balil své první výrobky do papíru, jeho manželka na jeden z nich spontánně napsala: „Bacha chleba!“, podobně jako se píše „Pozor sklo“. „Přišlo mi to skvělý. Vtipný, jednoduchý a hlavně opravdový,“ vysvětluje původ jména, které si dnes lidé na Chebsku dobře pamatují.
Po letech v gastronomii, kterou po covidu opustil, se k jídlu vrátil skrze kvas. Dnes žije devět let ve Skalné v domě z roku 1932 a pečení bere jako radost, která si na sebe musí vydělat, ale nesmí ztratit duši. Klíčem je spolupráce s místními. Obilí bere od farmáře Tomáše Kuchaře, který hospodaří s respektem k přírodě. „Nechci dělat kvantitu. Chci dělat chleba, u kterého víte, co jíte. Bez zbytečností a chemie,“ zdůrazňuje.
Zatímco průmyslové pečivo vzniká v řádu minut, proces u Bachachleba trvá kolem 48 hodin. Pekař věří, že čím více času těstu dáte, tím více se vám v chuti vrátí. Výsledkem je chleba, který vydrží klidně i týden. Nejvíc hrdý je nyní na své žitné chleby a cihly se semínky, které jsou hutné, vlhké a skvěle chutnají.
Ačkoliv je pečení stále hlavně koníček, projekt se rozrůstá. Kvůli velkému vytížení se od května mění systém distribuce. Rozvozy nahradí výdejní místo v chebském Bistru Banditos a výdejní box přímo ve Skalné. Pekař se také dělí o své zkušenosti na workshopech. „Baví mě stát si za tím, co dělám, a říct: Tohle jsem udělal já,“ uzavírá. A jeho další sen? Pokořit techniku plundrového těsta a upéct dokonalý řemeslný croissant.