Dobrá zpráva přišla z čtvrtohorní sopky Komorní hůrky u Františkových Lázní, která potěšila nejen botaniky a ochránce přírody. Při pondělním sčítání chráněných rostlin zde totiž padl místní rekord v počtu kvetoucích rostlin vstavače kukačky (Anacamptis morio). „Mohli jsme se ještě trochu snažit a padla dokonce magická hranice, chybělo málo,“ s úsměvem konstatuje RNDr. Jiří Brabec, botanik a kurátor sbírkových fondů chebského muzea. Celkem bylo na lokalitě napočítáno úctyhodných 9 953 kvetoucích rostlin této vzácné orchideje, včetně dvanácti jedinců s bílými květy.
Foto z akce: Jan Buriánek
Co vlastně vstavač kukačka je a proč je tak významný?
„Vstavač kukačka patřil v minulosti k nejběžnějším orchidejím v celé střední Evropě, nejenom v České republice,“ vysvětluje RNDr. Jiří Brabec. „Nicméně během druhé poloviny 20. století zaznamenal velmi prudký úbytek jak počtu, tak velikosti jednotlivých populací. Například v Karlovarském kraji bylo v minulosti známo několik stovek lokalit. Dokladováno jich máme zhruba kolem stovky, ačkoliv jich bylo dříve několikanásobně více. V současné době je v celém Karlovarském kraji pouze šest lokalit, kde tento druh pravidelně kvete. Ale máme tady, a to dokonce přímo na Chebsku, tři poměrně velké lokality s početnou populací kvetoucích vstavačů kukaček. Úplně největší se nachází u obce Palič a byla objevena teprve v roce 2020. V roce 2021 zde kvetlo téměř 19 000 kukaček. Druhá nejbohatší populace tady u nás v Karlovarském kraji je v přírodní památce Těšovské pastviny, kde je nejvyšší zaznamenaný počet přes deset tisíc kvetoucích jedinců. Třetí velká lokalita se nachází v bývalé těžební jámě na Komorní hůrce. Zde v krátkostébelném trávníku kvetou každoročně stovky až tisíce vstavačů kukaček. V roce 2024 to bylo zhruba sedm tisíc dvě stě,“ sdělil.
Foto z akce: Jan Buriánek
Jak se vzácná orchidej dostala do bývalé těžební jámy?
„Vstavač kukačka tady musel být v minulosti zcela jistě na pastvinách, na mezích a na dalších místech. Dobové obrazy z poslední návštěvy Johanna Wolfganga Goetha v roce 1822, stejně tak fotografie z konce 19. století, ukazují holý, pasený, nezalesněný kopec s těžební jámou. Komorní hůrka zůstává nezalesněná až do počátku dvacátého století a lze předpokládat, že přímo na vlastním kopci vstavač kukačka rostl,“ vysvětluje botanik. „V období, kdy na hůrce postupně vyrůstal les, našel vstavač kukačka vhodné místo ke klíčení a růstu v postupně opouštěné jámě. Semena vstavačů jsou velmi lehká, létají poměrně daleko a samozřejmě zkouší vyrůst, vyklíčit všude, kam se dostanou. A když jsou vhodné podmínky, tak se jim to povede. A na dně vytěžené jámy se ty vhodné podmínky zřejmě našly. Jáma postupně začala zarůstat vegetací, drn se začal zapojovat. Dneska už se musí dno jámy jednou ročně pokosit (samozřejmě v pečlivě vybraném období), jinak by se zde nahromadila stařina, mechorosty a začaly růst dřeviny. A vstavač kukačka by v takových podmínkách nebyl schopen přežít,“ doplnil Jiří Brabec.“
Foto z akce: Jan Buriánek