Nemocných se žloutenkou se v meziročním srovnání snížil o 10 procent

Hepatitidou, která je často označována jako nemoc špinavých rukou, se lze nakazit prakticky kdekoliv a velmi dobře se šíří v kolektivech. Ročně tak onemocní stovky lidí a někteří o tom ani nevědí.

Ilustrační foto: pixabay

V roce 2020 se léčilo s hepatitidou o 1 209 klientů VZP méně než v roce předchozím. Celkově se s různými formami žloutenky léčilo 11 562 nemocných a náklady na péči o ně činily 846,1 milionu Kč. Nejvíce pacientů trápí chronická virová hepatitida, kterou mělo 9 438 nemocných. Jejich léčba stála pojišťovnu 830,8 milionu Kč. VZP zveřejňuje tyto údaje při příležitosti Světového dne hepatitidy, který připadá na středu 28. července.

Vývoj počtu nemocných s různými typy hepatitidy a náklady na jejich léčbu*

  Rok 2019 Rok 2020
Počet pacientů Náklady na léčbu v tis. Kč Počet pacientů Náklady na léčbu v tis. Kč
Akutní hepatitida A 912 4 837 508 3 743
Akutní hepatitida B 279 3 322 213 2 821
Jiná akutní virová hepatitida 750 8 396 634 5 538
– z toho akutní hepatitida C 257 4 779 220 2 254
– z toho akutní hepatitida E 284 2 973 248 2 682
Chronická virová hepatitida 10 386 909 639 9 438 830 835
Neurčená virová hepatitida 1 041 2 802 769 3 180
Celkem ** 12 771 928 997 11 562 846 118

 *Nejedná se jen o nemocné, u nichž byla zjištěna choroba v příslušném roce, ale o všechny pacienty, kteří se v daném období léčili.

**Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou diagnózou – u některých nemocných lékaři zjistili více typů hepatitidy.

V následující tabulce jsou uvedeny počty pacientů, klientů VZP, kteří se léčili v loňském roce se žloutenkou v jednotlivých krajích. Nejvíce jich bylo v Praze, přes 2,5 tisíce, a v Ústeckém krajis, bezmála 2 tisíc. Naopak nejlépe na tom byly kraje Olomoucký a Zlínský s 215 a 321 nemocnými.

 

Počet klientů VZP nemocných hepatitidou a náklady na jejich

léčbu v jednotlivých krajích za loňský rok*

Kraj Rok 2020
Počet pacientů Náklady na léčbu v tis. Kč  
Hlavní město Praha 2 549

 

194 272

 

 
Středočeský 1 245

 

103 078

 

 
Jihočeský 826

 

53 581

 

 
Plzeňský 506

 

33 129

 

 
Karlovarský 481

 

35 238

 

 
Ústecký 1 938

 

167 477

 

 
Liberecký 632

 

36 936

 

 
Královéhradecký 446

 

32 874

 

 
Pardubický 384

 

26 918

 

 
Vysočina 365

 

14 557

 

 
Jihomoravský 967

 

59 518

 

 
Olomoucký 215

 

15 907

 

 
Moravskoslezský 687

 

54 911

 

 
Zlínský 321

 

17 722

 

 
Celkem ** 11 562

 

846 118

 

 

*Nejedná se jen o nemocné, u nichž byla zjištěna choroba v příslušném roce, ale o všechny pacienty, kteří se v daném období léčili.

**Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou diagnózou – u některých nemocných lékaři zjistili více typů hepatitidy.

Hepatitida, též známá jako žloutenka, protože se často projevuje zežloutnutím kůže či bělma, je závažné onemocnění jater, které může skončit i smrtí. Nejčastější příčinou onemocnění je virová infekce, dále může být způsobena chemickými látkami (i léky), alkoholem, vrozenými vadami nebo imunitním systémem pacienta. Medicína rozlišuje několik forem žloutenky, které se označují písmeny abecedy v pořadí, jak byly objeveny: viry hepatitidy A, B, C, D, a E. K nejnebezpečnějším typům patří hepatitidy B a C. U obou rozlišujeme formu akutní a chronickou.

Akutní infekce hepatitidy B i C může trvat až 6 měsíců. Během této fáze jsou nakažení jedinci schopni přenést virus i na další osoby. Kromě zežloutnutí očního bělma a kůže, které se ne vždy objeví, bývají příznaky akutní infekce značně nespecifické a lze je snadno zaměnit s příznaky celé řady odlišných chorob.

Pokud je osoba pozitivní na virus hepatitidy déle než 6 měsíců, trpí chronickou infekcí. S tím souvisí také nutnost provést transplantaci jater, která při jejich selhávání představuje život zachraňující lékařský zákrok. Problémem zůstává trvalý nedostatek dárců. Většina lidí s chronickou hepatitidou nemá příznaky žádné nebo obdobně jako u akutní formy pouze nespecifické. Nakažení mohou šířit virus na ostatní. I proto je nutná prevence, k níž patří mimo jiné  důkladné mytí rukou, oplachování ovoce a zeleniny před konzumací anebo očkování.

Lékaři doporučují očkování u hepatitid typu A a B. Svým klientům VZP přispívá na tato očkování z fondu prevence – dětem do 18 let na typ A (proti typu B jsou chráněné povinnou hexavakcínou) a dospělým na oba typy včetně jejich kombinace. Proti hepatitidě typu C není možné očkování, ale moderní medicína umí tuto nákazu úspěšně léčit.

Zdroj: VZP