V poslední době se neustále mluví o suchu, které Česko trápí a o nedostatku vody. Lidé neví, jestli budou muset opět uzavřít kohoutky a začít s vodou šetřit, situace se mění každých několik týdnů. Podle karlovarského hydrogeologa Tomáše Vylity není situace se suchem v Karlovarském kraji extrémní, ale to neznamená, že bychom tu neměli sucho.
Je podle vás Karlovarský kraj kriticky ohrožen suchem?
Na území Karlovarského kraje se s výjimkou vrchovin a hornatin projevuje mírné meteorologické sucho, podmíněné zejména nedostatkem atmosférických srážek. Na Karlovarsku se pak kvůli deficitu srážek začíná projevovat i sucho půdní, tedy nedostatek využitelné vody v půdní vrstvě. Extrémní problémy zde tedy dosud nenastaly, musím ovšem podtrhnout slovo dosud. Nejsem v tomto ohledu optimistou.
Mnoho lidí chce vědět, kdo za sucho může?
Nedostatek vody v krajině je způsobován především námi lidmi a naším přístupem k zemi, v níž žijeme. Naše hospodaření v české krajině místy není snad ani hospodařením. Rozdíl ve způsobu orby, zastoupení pěstovaných plodin, výměře polí, využívání pesticidních a dalších chemických látek, protierozní ochrany půdy apod. je při srovnání jak s naší nedávnou minulostí (myslím teď tu před r. 1945), tak např. se sousedním Německem či s Rakouskem až neuvěřitelný. Chemické zatížení půd je obrovské, mj. na ní reaguje i edafon, tedy půdní flóra a fauna, zkuste třeba najít žížalu, která je pro dobrou infiltraci půdy velmi důležitá. Často přistupuje neúcta k zemědělské půdě, absurdní nepochopení jejího významu ve formě rozsáhlého zastavování atd. Odvodnění některých částí krajiny tzv. melioračními zásahy (nemohu je považovat za meliorace v pravém smyslu toho slova) je až děsivé. Přičtěte problematiku hospodaření v lesích včetně kůrovcové kalamity, přičtěte vliv těžby nerostných surovin. Nezměníme-li svůj přístup ke krajině, kterou musíme považovat jen za propůjčenou, nepomůže nám nikdo a nic.
Dotýká se sucho posledních let i vydatnosti lázeňských pramenů?
Prameny minerálních vod jsou obvykle zapojeny do delších oběhů podzemní vody, nereagují tedy až na výjimky na nedostatek atmosférických srážek okamžitě, ale až po několika letech, desetiletích a v případě hluboce zakotvených zřídelních struktur jako je např. ta karlovarská, až po tisíciletích. Na druhou stranu, i režim těchto zdrojů je ovlivňován stavem prostých podzemních vod, které výstupy vod minerálních obklopují, tvoří jejich doprovod. Velkou roli hrají prosté podzemní vody a stav jejich zásob a úroveň jejich hladiny pod povrchem zejména u kyselek, tedy minerálních vod obsahujících rozpuštěný oxid uhličitý.
Jak by se dalo suchu zabránit?
Je nutné změnit náš přístup ke krajině, k zemi, v níž žijeme. Připadá mi, že s ní nemáme soucit, nectíme její zásadní význam pro náš život, pro život našich nástupců. Rozumné zemědělské hospodaření, omezení plošně rozsáhlých staveb a spjatých zpevněných ploch, úcta ke zdrojům povrchových i podzemních vod, možná i dobrovolné omezení našeho komfortního způsobu života. To je recept. Budování velkokapacitních betonových nádrží na vodu významněji k jejímu udržení v krajině nepomůže.
Text a foto: VID