Otřesy země, které v Karlovarském kraji zaznamenali lidé na přelomu letošního června a července, prozatím ustalo. Odborníci sice i v těchto dnech zaznamenávají menší záchvěvy, ale ty nemohou lidé pocítit. Seismologové však nevylučují, že by mohla přijít ještě další fáze otřesu. Nejsilnější jev dosáhl hodnoty magnituda 3,1. 
„Těžko můžeme soudit, zda se jednalo o krátkou epizodu, nebo budou otřesy dále pokračovat. Mohla by se objevit další fáze. Zatím je ale seismická aktivita oblasti spíše klidná,“ sdělila seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
Zajímavostí letošního zemětřesení je fakt, že od začátku monitorovaní západočeské aktivity se jednalo o roj zatím nejsevernější. I když i letošní otřesy zaznamenaly tisíce lidí, nejvíce si všichni pamatují na záchvěvy země v roce 2014, kdy nejsilnější jev měl magnitudo 4,5. Tehdy se však pravděpodobně jednalo o běžné zemětřesení a ne klasický roj, jak ho známe.
„Důvod, proč byla aktivita v roce 2014 tak významná a obsahovala tak silný jev, je pravděpodobně dáno tím, že se nejednalo o klasický roj ale o main shock a after shock (hlavní otřes a dotřesy), a navíc byla aktivována oblast, která byla doposud neaktivní,“ konstatovala Jana Doubravová.
Nejviditelnější škodu v roce 2014 způsobilo zemětřesení nejspíš v krušnohorské obci Stříbrná. Tam záchvěvy poškodily komín na jednom z místních domů a ten následně spadl. Ostatně škody hlásili i lidé z mnoha dalších měst a obcí a dosáhly několika milionů korun.
Jak přesně u nás zemětřesení vzniká, to se stoprocentní jistotou odborníci neví, ale už dříve konstatovali, že záchvěvy neznamenají, že by se na Chebsku rodila další sopka. Podle všeho se žádné magma v západních Čechách k povrchu nedere. Otřesy s největší pravděpodobností způsobují fluida, což je směs kapalin a plynů pod vysokým tlakem. Ty se k horninám dostávají z velkých hloubek, někdy až z desítek kilometrů pod zemí. Tam se zřejmě uvolňují ze zemského pláště, který je přirozenou vrstvou Země hned po zemské kůře. V plášti je již částečná tavenina hornin a kovů, které se pomalu pohybují. Tím, že je v této části Země vyšší tlak i teplota, uvolňují se z této taveniny právě zmíněné kapaliny a plyny směrem vzhůru. K horninám se dostávají pomocí zemských zlomů, kterými jsou západní Čechy protkány. V podzemí se pak kapaliny s plyny hromadí a tlačí na okolní horniny. Ty se pod vysokým tlakem napínají až do chvíle, než tlak plynů a vody nevydrží a prasknou, tím vznikne otřes.
Foto: ilustrační
VID