Více jak deset měsíců funguje v chebské nemocnici lineární urychlovač, jedno z nejmodernějších zařízení svého druhu v České republice. Jeho největší předností je vysoká přesnost. Od svého uvedení do provozu začátkem ledna letošního roku pomohl s léčbou více jak čtyřem stovkám pacientů.
„Nový lineární urychlovač pomáhá léčit nejčastěji pacienty s nádorem prsu (139), prostaty (74), plic (59), recta (23) a s nádorem močového měchýře (12),“ uvedl první náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jakub Pánik. Od ledna letošního roku prošlo ambulantní léčbou 5 801 pacientů a celkově bylo ozářeno 31 640 polí. „Na oddělení bylo od ledna léčeno 9 126 nemocných. Radikální léčbou prošlo 225 osob, dalších 129 nemocných bylo léčeno paliativně. Urychlovač nepomáhá jen pacientům z Chebska (200), ale také ze Sokolovska (155), Karlovarska (294) a Tachovska (2),“ doplnil Jakub Pánik.
„Jednou z mnoha předností instalovaného přístroje je možnost dynamické změny celé řady provozních parametrů v průběhu vlastního ozařování – technologie objemové modulované radioterapie VMAT,“ vysvětlil Miroslav Krist, zástupce dodavatele přístroje. „To je proměnlivá rychlost rotace gantry v obou směrech, možnost změny polohy jednotlivých lamel i v průběhu natáčení kolimátoru a možnost plynulého modulování dávky v průběhu rotace gantry. Výsledkem těchto funkcí je větší přesnost zacílení nádoru, nižší zatížení kritických struktur a zdravých tkání, rychlejší distribuce dávky a výrazné zkrácení ozařovacího času, které zvyšuje pacientovo bezpečí, komfort a rozšiřuje okruh léčitelných malignit,“ popsal.
Chebské oddělení radioterapie a klinické onkologie má k dispozici ještě dva nové přístroje. První je terapeutický rentgen, který bude používán k ozařování v rámci nenádorové terapie a zároveň pro radikální a paliativní ozařování. Dalším je plánovací CT, které nahradí stávající 13 let staré zařízení (už funguje?). Přístroj bude využíván jako součást plánovacího řetězce pro přípravu ozařovacích plánů na právě dokončovaném lineárním urychlovači.
Pro lineární urychlovač za 98 milionů korun musela být vybudována samostatná přístavba umístěná u pavilonu C. Na tento projekt s náklady ve výši okolo 37 milionů korun kraj získal rovněž dotaci z Evropské unie. „Do Karlovarské krajské nemocnice šlo v posledních čtyřech letech téměř 1,2 miliardy korun na stavební akce či nové přístroje. Z toho 750 milionů se kraji podařilo získat z EU, dalších asi 270 milionů hradil z krajského rozpočtu. Ročně navíc kraj vkládá okolo 50 milionů korun do obnovy sokolovské nemocnice,“ vyčíslil hejtman Martin Havel.
„Chebskou nemocnici navíc čeká kompletní rekonstrukce a výstavba nového pavilonu,“ dodal s Jakub Pánik s tím, že tak dosáhl i svého osobního snu.