Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se nezadržitelně blíží a politická scéna se začíná plnit sliby a vizemi do budoucna. Abyste se mohli lépe zorientovat v nabídce jednotlivých stran, připravili jsme pro vás sérii exkluzivních rozhovorů s lídry uskupení, která mají podle aktuálních průzkumů největší šanci uspět.
Ilustrační foto
Všechny strany jsme oslovili se stejnými otázkami a jejich odpovědi vám přinášíme v ucelené formě. Abychom zachovali přehlednost, seřadili jsme je podle čísel, která jim byla vylosována pro volby Státní volební komisí. Ponořte se s námi do hlubší debaty o prioritách, plánech a vizích, které nabízejí jednotliví lídři:
číslo 6: SPD, číslo 8: Přísaha, číslo 11: SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), číslo 16: Česká pirátská strana, , číslo 20: Motoristé sobě (redakce do uzávěrky neobdržela odpovědi), číslo 22: ANO 2011, číslo 23: Starostové a nezávislí, číslo 25: Stačilo!
Starostové a nezávislí – Jan Kuchař
Jak vnímáte projekt Strategického podnikatelského parku Cheb (PP2 Cheb) a jaké jsou podle Vás jeho hlavní přínosy a rizika?
Je to předně obrovská šance na rozvoj, proto jsem zapsání chebské průmyslové zóny mezi strategické plochy ČR navrhl, bojoval za něj a mám radost z toho, že se to podařilo. Coby lokální patriot a jediný poslanec za Chebsko jsem vnímal toto zařazení jako zásadní projekt pro celý region. Máme šanci nejen přivést kvalitního investora a vytvořit dobře placená pracovní místa, ale hlavně otevřít náš kraj zcela novému technologickému odvětví.
A přesně tak vnímám právě Strategický park Cheb. S podporou státu přijde do regionu investor s přidanou hodnotou. Tedy žádné agenturní zaměstnávání, ale dobře placená práce, partner do rozvoje území, a hlavně zvýšení kvality života v regionu. Cheb má teď šanci stát se lídrem rozvoje Karlovarského kraje. Jednou z možných variant je malosériová výroba automobilů s prací pro cca 1 200 zaměstnanců, kde se očekávají platy o 30 % vyšší, než jsou v lokalitě. Tímto restartem prošel před časem Kolín, nedávno Nošovice. Pokud budou mít Chebští odvahu, mohou jít v krátké době velmi nahoru a zvýšit životní úroveň sobě i celému regionu.
Region se potýká s odlivem mladých lidí a celkovým stárnutím populace. Co konkrétně navrhujete pro zlepšení dostupnosti bydlení pro mladé rodiny a jak zamýšlíte podpořit například vysoké školy v kraji, aby zde mladí lidé zůstávali?
Otázka udržení a přilákání mladých do kraje je pro jeho budoucnost zásadní. Bohužel, aktuálně se do regionu nevrací mladí lidé, zejména po studiu na vysoké škole. Obranným mechanismem mohou být dvě věci. Zaprvé, aby neodcházeli za studiem, ale mohli vysokou školu studovat v regionu. Tady chybí již rok rozhodnutí kraje, zda půjde cestou samostatné VŠ, nebo zřízením samostatného ústavu některé z existujících VŠ. To už je jen na politickém rozhodnutí, protože materiál je pro obě varianty již rok připraven. Zadruhé je nutné vytvořit dostatek zajímavých pracovních míst pro tyto vysokoškoláky, aby měli motivaci se vrátit, a případně jsme přilákali i další z jiných částí ČR. Zde vidím obrovskou naději u Strategického parku, protože to není jen o jednom investorovi, ale o celém jeho dodavatelském řetězci, který do regionu přiláká. Říkám tomu efekt sněhové koule.
Karlovarsko je synonymem pro lázeňství, které ale v posledních letech čelilo výzvám spojeným s úbytkem zahraničních klientů. Jaká je vaše vize pro obnovu a modernizaci tohoto klíčového odvětví? Plánujete podpořit investice do infrastruktury (včetně dopravního spojení) nebo změny v legislativě, které pomohou lázeňskému turismu přilákat nové hosty?
Neřekl bych, že jsme přišli o zahraniční klientelu. Přišli jsme jen o tu ruskou, je tedy potřeba zapracovat na jejím nahrazení a tady jen dodám, že prozatím využíváme velmi málo zápisu lázní na seznam UNESCO. Vždyť právě UNESCO je celosvětovým magnetem na bonitní klientelu. Lázeňství jako takové má šanci se stát motorem ČR v rámci zdravotní prevence. K tomu potřebujeme prokázat jejich účinnost a vytvořit kvalitní nabídku pro stát, který má prevenci jako prioritu. S kolegy jsme prosadili téměř trojnásobné navýšení preventivních fondů zdravotních pojišťoven, nyní musíme lázně prosadit do jejich vyššího čerpání z těchto fondů. Jen tak začneme společnost uzdravovat a nebudeme ji jen léčit.
Karlovarský kraj trpí dlouhodobým nedostatkem praktických i odborných lékařů, zejména na venkově. Jaký je Váš konkrétní a realizovatelný plán pro přilákání nových lékařů do regionu? Budete prosazovat nějaké cílené finanční pobídky (např. odpuštění studentských půjček za práci v kraji), systémové změny, nebo větší propojení s lékařskými fakultami?
Zdravotnictví je další dlouhodobě bolavé místo kraje. Spolupráce s fakultami, stipendia a tak dále běží v každém regionu, opravdu nejsme jediní, kdo trpí nedostatkem zdravotnického personálu. Vystudovaní lidé potřebují nabídku mnohem širší, než jsou jen finanční pobídky. Potřebují kvalitní práci pro partnera, kvalitní vzdělávání pro své děti, dobré volnočasové vyžití i kvalitní životní prostředí. Jako lázeňský kraj, s lyžařskými středisky, sítí cyklostezek, v budoucnu s největšími vodními plochami, bez znečištění ovzduší máme obrovský potenciál. Jen musíme přestat přešlapovat na místě, ale mít odvahu něco změnit. Některé z možností jsem zmínil již v předchozích odpovědích.
Našemu kraji chybí fakultní nemocnice a pacienti musí za řadou specialistů dojíždět do Plzně nebo do Prahy, což je časově i finančně náročné. Podpoříte ve Sněmovně konkrétní kroky ke vzniku specializovaného nadregionálního centra přímo v Karlovarském kraji? Jak hodláte zajistit, aby se zvýšila dostupnost vysoce specializované péče přímo v regionu?
Nejsme jediným krajem, který nemá fakultní nemocnici. Měli bychom již dávno lepší péči, kdyby to místní stakeholderři dopustili. „Bordel“, jak to nazvala v nedávné době i paní hejtmanka, máme v krajské nemocnici již více než 10 let, a to je třeba změnit. Letos k tomu opět byla šance, ale došla odvaha. Jako poslanec jsem vyjednal i první finance pro vznik Komplexního onkologického centra ve výši 700 milionů korun. Opět se ale jen přešlapuje na místě a konzervuje stav, přitom KOC je právě koncentrování specializované péče. Narovinu ale říkám, že jsme region o necelých 300 tisících obyvatelích a za některými specialisty si budeme muset dojet do větších krajů z důvodu ekonomičnosti. Naštěstí ale již nejezdíme na koních a i sanitní a letecké převozy nejsou problém. V žádném případě ale nesmíme rezignovat na dostupnou zdravotní péči ve všech základních oborech.
Průzkumy i subjektivní pocit obyvatel dlouhodobě ukazují, že se v Karlovarském kraji necítí bezpečně. Které konkrétní typy kriminality (majetková, drogová, organizovaná) považujete za nejpalčivější problém kraje a jaký je Váš konkrétní plán na posílení pocitu bezpečí? Budete prosazovat zvýšení stavů policie v regionu nebo podporovat modernizaci technického vybavení místních útvarů?
Bezpečnost a pocit bezpečí jsou velmi důležité věci, které mají vliv i na ekonomiku a životní úroveň. Posílení stavu policie je neoddiskutovatelné, protože značný podstav je dlouhodobě viditelný. Ale i u policistů je to podobné, jako u ostatních profesí. Prostě dobrá nabídka bydlení, volnočasového vyžití i zajímavé pracovní nabídky pro partnera jsou základem úspěchu, aby do regionu přišli lidé pro jakékoliv profese, tedy i IZS. Technické vybavení je také podporou, proto jsme i na EXPO 2025 v Osace představili vytvářené technologické prostředí pro využití autonomních technologií v Karlovarském kraji. Zde bude možné do dvou let využít technologie, které mohou práci IZS velmi usnadnit a zatraktivnit. Udělám maximum pro to, aby se tyto věci dotáhly do zdárného konce. Náš kraj si svou dobrou budoucnost opravdu zaslouží.