Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se nezadržitelně blíží a politická scéna se začíná plnit sliby a vizemi do budoucna. Abyste se mohli lépe zorientovat v nabídce jednotlivých stran, připravili jsme pro vás sérii exkluzivních rozhovorů s lídry uskupení, která mají podle aktuálních průzkumů největší šanci uspět.
Ilustrační foto
Všechny strany jsme oslovili se stejnými otázkami a jejich odpovědi vám přinášíme v ucelené formě. Abychom zachovali přehlednost, seřadili jsme je podle čísel, která jim byla vylosována pro volby Státní volební komisí. Ponořte se s námi do hlubší debaty o prioritách, plánech a vizích, které nabízejí jednotliví lídři:
číslo 6: SPD, číslo 8: Přísaha, číslo 11: SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), číslo 16: Česká pirátská strana, , číslo 20: Motoristé sobě (redakce do uzávěrky neobdržela odpovědi), číslo 22: ANO 2011, číslo 23: Starostové a nezávislí, číslo 25: Stačilo!
ANO 2011 – Renata Oulehlová
Jak vnímáte projekt Strategického podnikatelského parku Cheb (PP2 Cheb) a jaké jsou podle Vás jeho hlavní přínosy a rizika?
Strategický park v Chebu je pro náš kraj velkou příležitostí. Přinese pracovní místa, investice a rozvoj infrastruktury, což opravdu potřebujeme. Zároveň je ale zásadní, aby to nebyly jen montovny, ale aby šlo o kvalifikovanou práci s vyšší přidanou hodnotou, která v kraji udrží mladé a vzdělané lidi. Musíme také dbát na udržitelnost – aby se nezhoršila dopravní situace, aby byly dodržovány ekologické limity a především aby pracovní příležitosti skutečně využili lidé z našeho regionu.
Region se potýká s odlivem mladých lidí a celkovým stárnutím populace. Co konkrétně navrhujete pro zlepšení dostupnosti bydlení pro mladé rodiny a jak zamýšlíte podpořit vysoké školy v kraji, aby zde mladí lidé zůstávali?
V hnutí ANO prosazujeme bydlení jako veřejný zájem. To znamená rychlejší výstavbu, státní podporu hypoték pro mladé rodiny a klíčové profese, bezúročné půjčky na první bydlení, podporu družstevního bydlení a výstavbu nájemních bytů. To je cesta, kterou potřebujeme i v Karlovarském kraji.
Současně jsem se snažila prosadit vznik veřejné vysoké školy u nás. Spolu s kolegou Josefem Váňou jsme podali pozměňovací návrh k rozpočtu na rok 2025, kterým jsme chtěli navýšit prostředky na regionální školství o 15 milionů korun právě na podporu vzniku veřejné vysoké školy v kraji. Bohužel vládní koalice tento návrh zamítla. Přesto to nevzdávám – budu v této iniciativě pokračovat, protože jsme jediný region v republice bez veřejné vysoké školy. To musíme změnit, jinak mladí lidé budou dál odcházet pryč. Věřím, že po volbách budou podmínky příznivější a tento krok se podaří prosadit.
Karlovarsko je synonymem pro lázeňství, které ale v posledních letech čelilo výzvám spojeným s úbytkem zahraničních klientů. Jaká je vaše vize pro obnovu a modernizaci tohoto klíčového odvětví? Plánujete podpořit investice do infrastruktury (včetně dopravního spojení) nebo změny v legislativě, které pomohou lázeňskému turismu přilákat nové hosty?
Lázeňství je značka Karlovarska a musíme ji udržet konkurenceschopnou. Chci podpořit modernizaci lázeňské infrastruktury, lepší dopravní spojení s Prahou a Německem a také legislativní úpravy, které umožní větší propojení zdravotní a wellness péče. Velký potenciál vidím také v propojení lázeňství se vzděláváním a výzkumem, což by mohl posílit právě i vznik nové vysoké školy v našem kraji.
Karlovarský kraj trpí dlouhodobým nedostatkem praktických i odborných lékařů, zejména na venkově. Jaký je Váš konkrétní a realizovatelný plán pro přilákání nových lékařů do regionu? Budete prosazovat nějaké cílené finanční pobídky (např. odpuštění studentských půjček za práci v kraji), systémové změny, nebo větší propojení s lékařskými fakultami?
Situace je kritická – téměř polovina pediatrů v kraji je už v důchodovém věku a rodiče v některých oblastech, zejména na Chebsku a Sokolovsku, už dnes nemají kam své děti registrovat. Proto chci prosazovat cílené rezidenční programy pro pediatry a praktické lékaře. Pokud mladí lékaři po škole budou získávat specializaci v našem kraji, je mnohem větší šance, že zde zůstanou i po jejím dokončení.
Podporuji také modely sdílených ordinací obcí, kde lékař nemusí řešit náklady na vybavení a provoz, ale jen poskytuje péči – obce mu dají hotové zázemí. To se osvědčilo v jiných regionech a může fungovat i u nás. Další klíčovou věcí je stabilizace stávajících ordinací, zejména tam, kde lékaři odcházejí do důchodu – chci, aby dostali bonusy a administrativní podporu, aby praxi nepřerušili ze dne na den a mohli ji předat nástupci.
Našemu kraji chybí fakultní nemocnice a pacienti musí za řadou specialistů dojíždět do Plzně nebo do Prahy, což je časově i finančně náročné. Podpoříte ve Sněmovně konkrétní kroky ke vzniku specializovaného nadregionálního centra přímo v Karlovarském kraji? Jak hodláte zajistit, aby se zvýšila dostupnost vysoce specializované péče přímo v regionu?
Ano, jednoznačně. Zdravotní péče musí být kvalitní a dostupná pro všechny občany bez ohledu na jejich bydliště. Obrovským problémem jsou i dlouhé čekací lhůty – pacienti se mnohdy k lékaři ani nedostanou včas a stojí je to zdraví, někdy i životy. Pro hnutí ANO je zkrácení čekacích lhůt jednou z programových priorit.
Průzkumy i subjektivní pocit obyvatel dlouhodobě ukazují, že se v Karlovarském kraji necítí bezpečně. Které konkrétní typy kriminality (majetková, drogová, organizovaná) považujete za nejpalčivější problém kraje a jaký je Váš konkrétní plán na posílení pocitu bezpečí? Budete prosazovat zvýšení stavů policie v regionu nebo podporovat modernizaci technického vybavení místních útvarů?
Bezpečnost považuji za klíčové téma. V lednu jsem proto v Poslanecké sněmovně uspořádala seminář na téma pocitu bezpečí ve městech a obcích. Společně se starosty, hejtmany a kolegy jsme vyjádřili vážné znepokojení nad tím, že občané se cítí ohroženi nepřizpůsobivými lidmi, osobami pod vlivem alkoholu či drog a recidivisty.
Hnutí ANO má jasný program: více policistů v ulicích, méně byrokracie, moderní vybavení a nulová tolerance vůči recidivistům i nelegální migraci. To jsou konkrétní opatření, která mohou vrátit pocit bezpečí našim občanům. Lidé musí vidět, že stát stojí na jejich straně a chrání je. Chci také prosazovat důslednou prevenci v problémových lokalitách. Z hlediska sociálního rozměru daného problému bych podporovala i zavedení tzv. „domovského práva“ – tedy aby sociální dávky a péče byly vázány k obci a podmíněny aktivní spoluprací. To by omezilo migraci nepřizpůsobivých osob a posílilo odpovědnost obcí i státu.