Hrdinství a odvahu těch, kteří bojovali za naši svobodu, připomene letošní listopadová sbírka ke Dni válečných veteránů, pořádaná neziskovou organizací Post Bellum. Na více než 1400 místech po celé republice budou k dispozici květy vlčích máků, symbol úcty k válečným hrdinům. Dobrovolníci v ulicích, školy, spolky, kavárny, e-shopy, ti všichni se spojí, aby pomohli pokrýt Českou republiku vlčími máky. Organizátoři si letos kladou za cíl vybrat více jak 4 miliony korun, což je o půl milionu více než loni. Výtěžek poputuje na přímou pomoc válečným veteránům a uchování jejich příběhů pro budoucí generace.
Ilustrační foto Pixabay
Jedenáctého listopadu lidé po celém světě slaví Den válečných veteránů připnutím vlčího máku na oblečení. Post Bellum, které letos již podesáté organizuje sbírku v České republice, se více než 20 let věnuje natáčení příběhů lidí, kteří bojovali za svobodu, ať už během druhé světové války, v období komunismu, nebo v novodobých konfliktech. Nejenom že uchovává a vypráví jejich příběhy, ale od roku 2020 jim i pomáhá prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa.
„Díky financování ze soukromých zdrojů můžeme našim klientům/pamětníkům poskytovat nadstandardní péči v podobě aktivního zjišťování jejich potřeb z naší strany, pozornosti jako je osobní přání k různým výročím, či pořádání společenských setkání pamětníků“ uvádí ředitel Centra pomoci Jakub Suchel. Právě výtěžek ze sbírky nám umožňuje zajistit jim nejen základní péči, ale i věci, které si velmi cení: možnost být zapojeni do společnosti, zůstat aktivní a mít kontakt s mladší generací.
Veterány nedefinuje jen jejich uniforma, ale především odvaha nasadit svůj život. To dokládá i příběh Josefa Svobody, který nastoupil do armády jako osmnáctiletý mladík, plný vzteku na Němce, kteří odvezli židovské rodiny z jeho rodné obce. Zúčastnil se bojů u Liptovského Mikuláše a dalších osvobozovacích operací v Československu. Dnes je mu 98 let, žije v Trutnově a díky spolupráci s kolegy z Paměti národa Severní Čechy zůstává důležitou součástí veřejného života v Libereckém kraji. Na otázku, zda stojí za to bojovat proti totalitním ideologiím a položit za to život, rozhodně odpovídá: „Řekl bych, že ano. Aby se ti, co přijdou po mně, měli lépe. Já jsem nenáviděl ty esesáky, jak vraždili spoustu nevinných lidí, proto jsem do toho šel.“
Sbírka již zveřejnila více než 1 200 příběhů válečných veteránů a dalších bojovníků za svobodu, aby se s nimi seznámila především mladá generace. Mezi uchovanými svědectvími jsou i vzpomínky generála Tomáše Sedláčka a stíhacího esa Františka Fajtla, kteří již nejsou mezi námi.
Připnutím červeného květu lidé vyjadřují úctu bojovníkům za naši svobodu. Od 1. do 30. listopadu si mohou vlčí mák zakoupit v kavárnách, knihovnách, úřadech či obchodech. Je možné podpořit sbírku nákupem květu v on-line knihkupectví Kosmas nebo na portálu Slevomat. Květy budou rovněž dostupné u stovek dobrovolníků v ulicích, a díky spolupráci s Českou spořitelnou je na vybraných místech možné platit i kartou.
Pořadatelé na Den válečných veteránů rozsvítí do červena místa spjatá s naší historií, jako Český rozhlas, Chrám svatého Cyrila a Metoděje nebo Žižkovskou věž. Na dalších místech republiky vzniknou dočasné záhony, kde budou za každý dar on-line přibývat makové květy. Sbírku doplní i doprovodné výstavy. Více informací najdete na denveteranu.cz.
Tradice Dne válečných veteránů
Den válečných veteránů se celosvětově slaví 11. listopadu u příležitosti konce první světové války. Květy vlčího máku tehdy pokrývaly bojiště ve Flandrech, kde umírali vojáci. Květy spatřil takto vyrůstat z hrobů a zákopů kanadský vojenský lékař John McCrae. Zasažen utrpením a pohledem na vlčí máky napsal báseň, která se později rozšířila a od roku 1915 neodmyslitelně spojila symbol vlčích máků s válečnými veterány. Organizace Post Bellum se k svátku přidala poprvé v roce 2014, aby veřejnosti přiblížila příběhy našich válečných veteránů.
Paměť národa