Osudy banátských Čechů, kteří v 50. letech minulého století čelili krutým deportacím v Rumunsku, připomíná nová panelová výstava přímo v centru Chebu. V úterý 10. listopadu ji slavnostně zahájila pobočka Paměti národa Karlovarský kraj. Lidé si mohou působivé příběhy krajanů prohlédnout na pěší zóně až do 10. prosince.
Slavnostní vernisáž se uskutečnila v úterý 10. listopadu od 16:00 hodin na Třídě Svobody. Výstava pod názvem Kdo by chtěl žít na strništi – Deportace českých obyvatel Banátu do oblasti Bărăgan je nainstalována na velkoplošných panelech na chebské pěší zóně před křižovatkou ulic Svobody a Májové. Na vernisáž navázala od 18:00 hodin v Muzeu Cheb přednáška autora výstavy, dokumentaristy a redaktora Magazínu Paměti národa Rostislava Šímy, který návštěvníkům přiblížil širší souvislosti deportací, vzpomínky pamětníků i dosud nemalou část archivních materiálů.
Ekaterina Černíková Více fotografií z akce zde
Jedním z autentických svědectví je i příběh Ekateriny Černíkové, rozené Kovaříkové. Narodila se v obci Svatá Helena (Sfânta Elena) v rumunském Banátu a pro Paměť národa podrobně vyprávěla o těžkých začátcích v nehostinné oblasti Bărăganu, kam byla její rodina brutálně deportována.
Čeští krajané z rumunského Banátu, jejichž předkové sem přišli na počátku 19. století za prací při osidlování pohraničí, se v 50. letech minulého století stali oběťmi jedné z nejčernějších kapitol soudobých dějin Rumunska. V rozlehlých pláních na východě země, v kraji zvaném Bărăgan, zakusili pět let vyhnanství v chudobě a hladu, napospas totalitnímu státu.
Část deportovaných banátských Čechů se v následujících desetiletích rozhodla odejít za svými příbuznými do Československa, přičemž mnozí z nich zamířili právě na Chebsko a Plzeňsko. Další vlna následovala po pádu komunistického režimu.
Výstavy organizované Pamětí národa Karlovarský kraj se konají za finanční podpory města Cheb. Široká veřejnost si může výpravné panely na chebské pěší zóně prohlédnout až do 10. prosince letošního roku.