V české ekonomice se projevuje zajímavý trend: lidé sice nahlašují pracovní neschopnost častěji než před pandemií, celkově ale stráví na nemocenské méně času. Jak upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, každý den v práci kvůli nemoci chybí v průměru téměř 214 tisíc zaměstnanců.
Ilustrační foto vygenerováno AI Gemini
Podle dat, která Kovanda analyzoval, bylo v roce 2025 nahlášeno téměř 2,5 milionu případů pracovní neschopnosti, což představuje o 31 procent více než v předpandemickém roce 2019. Celkový počet prostonaných kalendářních dnů přitom klesl ze 81,2 milionu na 78 milionů. Denně tak chybělo v práci v průměru 213,8 tisíce lidí, tedy o téměř devět tisíc méně než před pandemií.
Zdánlivý rozpor vysvětluje ekonom zkracováním jednotlivých neschopenek. Jejich průměrná délka se od roku 2019 snížila ze 42,4 na 31,2 dne. Přibylo tedy především kratších případů. Podíl pojištěnců, kteří jsou v průměru každý den v pracovní neschopnosti, se drží kolem 4,5 procenta a od předpandemické úrovně se výrazně neliší.
Nejvyšší počet nových případů v přepočtu na sto pojištěnců vykazuje zpracovatelský průmysl. Loni na ně připadalo 69 neschopenek, ve výrobě motorových vozidel dokonce 81,6. V informačních a komunikačních činnostech to bylo pouze 31,3 případu.
Podle Lukáše Kovandy může část rozdílu souviset s povahou práce – výroba vyžaduje fyzickou přítomnost zaměstnance, zatímco některé kancelářské profese umožňují práci na dálku i při lehčích zdravotních obtížích. Samotná statistika však přímé příčiny odvětvových rozdílů neurčuje.
Pro budoucí vývoj bude podle ekonomické analýzy důležitá také věková struktura pracovní síly. Lidé ve věku padesáti a více let představovali přibližně třetinu případů, ale připadala na ně téměř polovina prostonaných dnů. Jedna jejich pracovní neschopnost trvala v průměru 44,8 dne. Pokud bude podíl starších pracovníků růst, může se podle Kovandy zvyšovat počet zameškaných dnů, aniž by muselo přibývat neschopenek na jednoho zaměstnance.
Rostou také finanční náklady. Na nemocenské bylo loni vyplaceno 35,8 miliardy korun, což je meziročně o pět procent více. Jak však hlavní ekonom Trinity Bank zdůrazňuje, vyšší výdaje samy o sobě nedokládají odpovídající růst nemocnosti, protože výše dávek se odvíjí od příjmů zaměstnanců, a tedy od růstu mezd. Celkové náklady jsou navíc ještě vyšší, protože část zátěže nesou přímo zaměstnavatelé prostřednictvím náhrady mzdy a výpadků provozu.