Státní pokladna čelí pod tlakem rostoucích životních nákladů novým výzvám v oblasti sociální podpory. Aktuální data za letošní květen ukazují, že příspěvek na bydlení se stal jednou z nejvýraznějších položek ve státním rozpočtu. Podle analýzy hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stát na tuto dávku vynakládá téměř 60 milionů korun denně. Tato čísla, která navazují na loňské rekordní výdaje dosahující 23,5 miliardy korun, vyvolávají otázky o udržitelnosti současného systému v době, kdy se stát připravuje na zavedení takzvané superdávky.
Ilustrační foto vvygenerováno AI Gemini
Podle Lukáše Kovandy není překvapivé, že se struktura příjemců výrazně liší podle velikosti sídel. Zatímco ve větších městech žije v nájmu přibližně třetina domácností, v menších obcích převládá vlastnické bydlení, které se týká zhruba 77 procent tamních rodin. „Právě tento vyšší podíl nájemního bydlení ve městech se logicky promítá do struktury příjemců příspěvku na bydlení,“ uvádí ekonom.
Zásadní rozdíly panují i v tom, za co lidé utrácejí nejvíce. Zatímco v městském prostředí tvoří samotné nájemné téměř 29 procent veškerých nákladů, v menších obcích je situace odlišná. Tam největší část rodinného rozpočtu ukrajuje elektřina, která tvoří až 38,4 procenta výdajů na bydlení. Stát na tyto regionální disparity reaguje odlišnými normativy – nejvyšší uznávané náklady jsou logicky v Praze, kde u jednotlivce dosahují 13 088 korun měsíčně.
S přechodem na novou superdávku, která má sloučit čtyři dosavadní sociální příspěvky, však přichází nejistota. Analýza Ministerstva práce a sociálních věcí, na kterou Lukáš Kovanda upozorňuje, naznačuje, že změna může být pro mnohé citelná. Podle výpočtů založených na datech více než 150 tisíc domácností totiž po přepočtu na nový systém klesá podpora téměř 57 procentům dosavadních příjemců.
Pětině domácností navíc po zaplacení všech nákladů na bydlení nezůstává ani částka odpovídající životnímu minimu. Stát proto v rámci přípravy superdávky zvažuje další úpravy, včetně stanovení podpory podle nákladů v jednotlivých okresech a rozšíření ochrany pro samoživitele a samoživitelky s dětmi do 15 let. Zda se však toto nové nastavení podaří citlivě odladit tak, aby reflektovalo reálné rozdíly napříč Českou republikou, ukáže až praxe v nadcházejících měsících.