Představujeme vám seriál odpovědí uchazečů o křeslo v Senátu PČR ve volebním obvodě č. 3 Cheb. Senátní volby se uskuteční ve dnech 9. a 10. října, případné druhé kolo pak 16. a 17. října 2026.
Všechny kandidáty jsme oslovili se stejnými otázkami týkajícími se klíčových témat našeho regionu. Tentokrát jsme se ptali na to, jak by řešili dlouhodobý problém obcí s neuhrazenými pokutami za porušování veřejného pořádku či dluhy za pobyty na záchytné stanici – zda by podpořili srážky ze sociálních dávek a jak nahlížejí na soudně nařízenou ústavní léčbu chronicky závislých.
Ilustrační foto
O přízeň voličů se v obvodu postupně podle vylosovaných čísel ucházejí Miroslav Plevný (STAN), Vladimír Keblúšek (NČ), Pavel Hojda (KSČM), Sandra Tsoukernik (ANO), Štěpánka Černá (VOK) a Ivan Reis (SPD). Jejich odpovědi zveřejňujeme v pořadí podle volebních čísel a v autentickém znění, které prošlo pouze jazykovou korekturou. Kandidát s volebním číslem 6 Ivan Reis (SPD) svoje odpovědi nezaslal ani po opakovaném upozornění. Fotografie dodali jednotliví kandidáti ze svých osobních archivů.
Obce dlouhodobě řeší problém s neuhrazenými pokutami od osob, které opakovaně porušují veřejný pořádek. Významné dluhy vznikají také za pobyty na záchytné. Podpořil byste legislativní změny umožňující vymáhání těchto pohledávek, například formou srážek z některých sociálních dávek? A jaký je Váš názor na podmínky pro soudně nařízenou ústavní léčbu u chronických případů závislostí?
1) Miroslav Plevný (STAN), 60 let, senátor za Chebsko a Tachovsko, vysokoškolský profesor na Fakultě ekonomické ZČU
Možnost vymáhání některých pohledávek (například právě těch zmiňovaných pokut či nákladů za pobyt na záchytce) bych určitě podpořil. Nevidím důvod, proč poskytovat v plné výši sociální dávky z veřejných peněz těm, co vědomě porušují pravidla.
K podmínkám pro soudně nařízenou ústavní léčbu se neumím vyjádřit, protože nejsem odborník na tuto problematiku a detailně podmínky neznám. Ale souhlasím s tím, že chronické případy závislosti je nutné řešit touto cestou.
Miroslav Plevný (STAN)
2) Vladimír Keblúšek (NČ), 46 let, podnikatel, moderátor
Pokuta, o které všichni předem vědí, že ji nikdo nikdy nezaplatí, není účinným trestem. Podpořil bych proto možnost přiměřených srážek z části neúčelových sociálních dávek u lidí, kteří mají pravomocně uložené a opakovaně nehrazené sankce. Musí ale zůstat zachované chráněné minimum a nedotknutelné musí být prostředky určené na děti, bydlení, zdravotní postižení nebo péči. Za jednání pachatele nesmí být trestána jeho rodina. U chronických případů na záchytných stanicích také nemá smysl pouze vytvářet další nedobytné pohledávky. Pokud se stejný člověk opakovaně vrací, musí následovat zdravotní a sociální posouzení a v nejzávažnějších případech možnost soudně nařízené léčby. Cílem není trestat chudobu nebo nemoc. Cílem je obnovit vymahatelnost pravidel a skutečně řešit lidi, kteří dnes pouze opakovaně putují mezi ulicí, policií a záchytnou stanicí.
Vladimír Keblúšek (NČ)
3) Pavel Hojda (KSČM), 73 let, vedoucí technický pracovník, nyní v důchodu
Neuhrazené pokuty od nepřizpůsobivých občanů, ale i ve velké většině od závislých občanů za pobyty na záchytné stanici jsou opravdu dlouhodobý a prakticky v současném systému neřešitelné. Obcím nezbývá než po delší době pokuty odepisovat a rovněž záchytnou stanici je nutné z uvedených důvodů neplatičů dotovat. Nedomnívám se, že by pomohlo formou srážek z některých soc. dávek tuto situaci řešit. Otázka je právě, zda vůbec nepřizpůsobivé osoby a chroničtí neplatiči některé sociální dávky dostávají. Rozhodně jsem pro soudně nařízenou ústavní léčbu u chronických případů závislostí. Podle mě to ale příliš nefunguje u chronické závislosti na alkoholu, pokud se s tím závislá osoba sama nechce vyrovnat a závislosti se zbavit. To ostatně platí i pro závislosti na omamných látkách.
3) Pavel Hojda (KSČM) fotografii nedodal
4) Sandra Tsoukernik (ANO), 41 let, manažerka, filantropka
Právě proto jsem přesvědčena, že by mělo dojít ke změně přestupkového zákona, kdy by se určitý počet přestupků stával trestným činem. Musíme ale rozlišovat mezi člověkem, který se dostal do složité životní situace, a člověkem, který pravidla porušuje opakovaně a vědomě. Proto je nutné najít rovnováhu mezi represí, prevencí a sociálním systémem. Čím více lidí se podobné situaci vyvaruje díky prevenci, nebo se naopak z této cesty dostane díky pomoci, tím lépe pro všechny. Pokud by šlo o cizince, který se opakovaně dopouští protiprávního jednání a nerespektuje zákony naší země, měl by stát mít možnost ve zrychleném řízení rozhodnout o jeho vyhoštění.
Sandra Tsoukernik (ANO)
5) Štěpánka Černá (VOK), 48 let, ředitelka školy
Ano, podpořím. Pravidla, která nelze vymáhat, jsou jen prázdná slova. Není správné, aby člověk, který opakovaně porušuje pořádek, věděl, že mu nic nehrozí – a účet zaplatily obce a jejich obyvatelé.
Podpořím legislativu, která umožní srážky ze sociálních dávek na úhradu pokut a nákladů za pobyt na záchytné stanici. Mám jedinou hranici: člověku musí zůstat část prostředků na základní životní potřeby. Nejde o to někoho zničit. Jde o to, aby odpovědnost za vlastní jednání byla skutečná, ne jen na papíře.
U chronických závislostí je potřeba dvojí: více léčebných kapacit a zároveň jasná pravidla pro soudně nařízenou léčbu tam, kde člověk dlouhodobě a závažně ohrožuje sebe nebo okolí. Rozhodnout musí soud a odborníci, ne úředník – ale mechanismus musí fungovat, ne jen existovat.
Štěpánka Černá
6) Ivan Reis (SPD), 65 let, hudebník, živnostník
Neodpověděl.