Tradiční představa, že člověk vystuduje jednu školu a v oboru vydrží až do důchodu, v České republice definitivně končí. Kvůli rychlému nástupu umělé inteligence, automatizace a digitalizace bude muset v příštích letech změnit nebo výrazně rozšířit své dovednosti přibližně milion Čechů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se proto klíčem k úspěchu stává celoživotní vzdělávání a takzvané mikrocertifikáty.
Ilustrační foto Pixabay
Podle odhadů, které ve své nové analýze zmiňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, Ph.D., bude muset do roku 2030 zhruba milion lidí v České republice výrazně rozšířit nebo změnit své dovednosti. Stále větší význam tak bude mít další vzdělávání a osvojování nových dovedností.
Důvod je podle ekonoma jednoduchý. Česká republika patří mezi země s nejvyšším podílem pracovních míst ohrožených automatizací a technologickou proměnou. Přibližně 35 procent současných pracovních pozic projde v příštích letech významnou změnou náplně práce a požadovaných kompetencí. Nejde přitom pouze o výrobní profese. Umělá inteligence, digitalizace a automatizace postupně mění požadavky napříč celou ekonomikou.
„Podle nové analýzy OECD dva z pěti dospělých Čechů dnes pracují mimo obor, který původně vystudovali,“ upozorňuje Lukáš Kovanda. Tradiční představa, že člověk vystuduje jeden obor a ten jej bude živit po celý pracovní život, tak stále méně odpovídá realitě. Mnoho lidí během kariéry mění profesní zaměření a potřeba průběžně doplňovat znalosti se stává běžnou součástí pracovního života.
V tomto kontextu vzbudily pozornost právě mikrocertifikáty (krátké, bleskové kurzy zaměřené na konkrétní dovednost). Jejich hlavní výhodou podle Kovandy není nahrazovat vysoké školy ani tradiční kvalifikace, ale umožnit lidem rychle reagovat na nové požadavky trhu práce. Jejich význam spočívá v tom, že zkracují dobu mezi vznikem nové poptávky po určité dovednosti a okamžikem, kdy si ji lidé skutečně osvojí.
Nejde přitom o problém vzdálené budoucnosti. Podle letošního průzkumu ManpowerGroup, na který ekonom odkazuje, má už nyní 61 procent českých zaměstnavatelů potíže najít pracovníky s potřebnými dovednostmi. Problém tak stále méně spočívá v nedostatku pracovních míst a stále více v nedostatku odpovídajících dovedností.
Paradoxní přitom podle analýzy Lukáše Kovandy je, že zájem o další vzdělávání zůstává v České republice poměrně nízký. Podle šetření EU Adult Education Survey se sice do vzdělávání nebo odborné přípravy zapojilo 46 procent dospělých ve věku 25 až 64 let, což je téměř stejně jako v průměru Evropské unie, mnohem zajímavější je však jiný údaj.
Více než polovina dospělých Čechů uvedla, že se žádného vzdělávání neúčastní a ani o něj nemá zájem. Mezi těmi, kteří se v předchozím období nevzdělávali, dokonce 94 procent uvedlo, že se vzdělávat ani nechce. „Právě v zemi, která patří mezi státy nejvíce ohrožené automatizací pracovních míst, tak značná část lidí nepociťuje potřebu své dovednosti dále rozvíjet,“ poukazuje na varovný trend ekonom.
Právě zde se podle Kovandy nachází největší výzva pro českou ekonomiku. Debata o budoucnosti práce se často vede v rovině toho, kterých profesí bude nedostatek a které naopak zaniknou. Stále důležitější však bude jiná otázka: jak rychle se budou lidé schopni přizpůsobovat změnám. Budoucí konkurenční výhodou nemusí být konkrétní diplom ani jednou získaná kvalifikace, ale schopnost průběžně si osvojovat nové znalosti a reagovat na měnící se požadavky trhu práce, uzavírá svou analýzu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.