Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se nezadržitelně blíží a politická scéna se začíná plnit sliby a vizemi do budoucna. Abyste se mohli lépe zorientovat v nabídce jednotlivých stran, připravili jsme pro vás sérii exkluzivních rozhovorů s lídry uskupení, která mají podle aktuálních průzkumů největší šanci uspět.
Ilustrační foto
Všechny strany jsme oslovili se stejnými otázkami a jejich odpovědi vám přinášíme v ucelené formě. Abychom zachovali přehlednost, seřadili jsme je podle čísel, která jim byla vylosována pro volby Státní volební komisí. Ponořte se s námi do hlubší debaty o prioritách, plánech a vizích, které nabízejí jednotliví lídři:
číslo 6: SPD, číslo 8: Přísaha, číslo 11: SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), číslo 16: Česká pirátská strana, , číslo 20: Motoristé sobě (redakce do uzávěrky neobdržela odpovědi), číslo 22: ANO 2011, číslo 23: Starostové a nezávislí, číslo 25: Stačilo!
Česká pirátská strana – Vladimír Votápek
Jak vnímáte projekt Strategického podnikatelského parku Cheb (PP2 Cheb) a jaké jsou podle Vás jeho hlavní přínosy a rizika?
Záměr Strategického podnikatelského parku je v principu užitečný a přínosný projekt, jehož cílem je přitáhnout investory v perspektivních odvětvích a zvýšit atraktivitu regionu pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, což je to, o co se v kraji dlouhodobě snažíme. Nejvíce se šance na úspěch zvyšuje, pokud se podaří přilákat ucelený řetězec firem v odvětví tak, aby co největší podíl na konečném produktu či službě vznikal v jednom místě. Toho lze právě snáze dosáhnout nabídnutím větších rozvojových ploch ideálně i s vazbou na stávající podnikatele v okolí.
Projekt má samozřejmě i významná rizika, kterým je třeba věnovat patřičnou pozornost, abychom nedosáhli úplně jiného výsledku, než zamýšlíme. Ve stručnosti můžeme vyjmenovat tato hlavní rizika:
Nárůst dopravy – zejména v případě zpracovatelského průmyslu existuje riziko zahlcení místních komunikací. Velkokapacitní dálniční napojení je pouze v rámci kraje – na Sokolov a Karlovy Vary. Na Německo a zbytek ČR takové zatím není. Už při vyhledávání budoucích uživatelů zóny je tedy třeba brát v úvahu náročnost dopravy surovin, materiálu, polotovarů i konečných produktů.
Nedostatek pracovní síly/nárůst externích (agenturních) pracovníků – nebude-li v lokalitě dostatečná nabídka pracovní síly, přinese to parazitování na zaměstnancích stávajících firem v regionu. V konečném důsledku může dojít k navýšení počtu „dovezených“ pracovníků ze vzdálených míst i zahraničí, což znamená další komplikace se zajištěním jejich přechodného ubytování v místě a případně i další problémy spojené s lidmi žijícími mimo domov. Je třeba se tedy zaměřit na předpokládaný počet a strukturu potřebných pracovníků.
Projekt tohoto druhu připravuje řada specialistů poměrně dlouhou dobu a pokud je na začátku vůle a ochota se všem stránkám věnovat, dá se řadě významných nepříjemností vyhnout. Nesouhlas místní veřejnosti zpravidla plyne už z pouhého nedostatku informací, kdy lidé snadno získají pocit, „že se něco chystá za jejich zády, a tedy to je jistě něco nekalého“, anebo z dřívější špatné zkušenosti s nedostatečně řízenými dřívějšími projekty, které přinesly zbytečné negativní dopady, kterým šlo předejít.
Region se potýká s odlivem mladých lidí a celkovým stárnutím populace. Co konkrétně navrhujete pro zlepšení dostupnosti bydlení pro mladé rodiny a jak zamýšlíte podpořit například vysoké školy v kraji, aby zde mladí lidé zůstávali?
V souladu se současnými znalostmi o moderním příjemném bydlení jsme pro zvyšování bytové kapacity přímo v centrech měst dle principu města krátkých vzdáleností – tedy bez potřeby dojíždění za základními službami. Toho můžeme dosáhnout spoluprací veřejného a soukromého sektoru, tj. budováním obecních nájemních bytů i soukromých bytů k prodeji i pronájmu. Zaměříme se na revitalizaci tzv. brownfieldů, tedy dosloužilé průmyslové i jiné infrastruktury (bývalé továrny, již nevyužívaná nádraží apod.).
Co se týče podpory vysokého školství, nesmíme zapomínat na jeho kvalitu, která se na dostatečné výši zajišťuje mnohem snáze, pokud je i studentů dostatek. Proto jsme zejména pro rozvoj pokračovacího bakalářského studia perspektivních oborů, které se v našem kraji již vyučují a které mají v dlouhodobém horizontu vhodné podmínky si studenty udržet.
Karlovarsko je synonymem pro lázeňství, které ale v posledních letech čelilo výzvám spojeným s úbytkem zahraničních klientů. Jaká je vaše vize pro obnovu a modernizaci tohoto klíčového odvětví? Plánujete podpořit investice do infrastruktury (včetně dopravního spojení) nebo změny v legislativě, které pomohou lázeňskému turismu přilákat nové hosty?
Lázeňství je dnes z naprosté většiny opět soukromým oborem podnikání. I když se postupně vzpamatovává z poklesu daného covidem, hoteliéři evidují pokles výdajů návštěvníků, i přesto, že počet nocí roste – tedy návštěvníci utrácejí méně, což je varovný signál pro kvalitu nabídky a ceny lázeňských služeb. Piráti se plně staví za získávání a využití nových poznatků, k čemuž může přispět i nově zřízený ILAB (Institut lázeňství a balneologie). Samozřejmě jsme pro odstraňování bariér v podobě omezené dopravní dostupnosti apod. Velké projekty už běží, či jsou připravovány: např. modernizace trolejbusové trakce v Mariánských Lázních (měnírna, trakční vedení) financovaná z EU, která výrazně připomíná nutnost investic do veřejné dopravy v lázeňských městech. Přesto nemůžeme pustit ze zřetele, že dopad opatření k posílení dopravní obslužnosti bude pouze doplňkový – stejně jako naše zařazení na seznam UNESCO. Slavné lázně Evropy jsou výborná marketingová značka, která určitě pomáhá přilákat nové hosty. To rozhodující ale je a bude úroveň služeb na místě.
Karlovarský kraj trpí dlouhodobým nedostatkem praktických i odborných lékařů, zejména na venkově. Jaký je Váš konkrétní a realizovatelný plán pro přilákání nových lékařů do regionu? Budete prosazovat nějaké cílené finanční pobídky (např. odpuštění studentských půjček za práci v kraji), systémové změny, nebo větší propojení s lékařskými fakultami?
Nedostatek lékařů, obzvlášť v pohraničních regionech, jako je Karlovarský kraj, je kombinací dvou problémů – vysokého průměrného věku praktických lékařů a nízké atraktivity regionu pro mladé absolventy. Jako Piráti prosazujeme kombinaci více nástrojů:
- Rozšíření kapacit lékařských fakult a jejich propojení přímo s kraji – studenti by měli možnost část výuky nebo praxí absolvovat přímo v Karlovarském kraji, což zvyšuje šanci, že zde po studiích zůstanou.
- Motivační programy pro mladé lékaře – od podpory při bydlení a založení praxe, přes příspěvky na vybavení ordinací až po systémové pobídky (například částečné odpuštění studentských půjček při výkonu praxe v nedostatkových regionech).
- Lepší organizace primární péče – reforma, která posílí roli praktických lékařů jako koordinátorů péče, a zavedení multidisciplinárních týmů (lékař, sestra, nutriční terapeut, psycholog), aby nebyl tlak jen na jednoho člověka.
- Digitalizace a telemedicína – aby se část péče dala zajistit na dálku, což uleví přetíženým ordinacím a usnadní dostupnost péče ve venkovských oblastech.
Našemu kraji chybí fakultní nemocnice a pacienti musí za řadou specialistů dojíždět do Plzně nebo do Prahy, což je časově i finančně náročné. Podpoříte ve Sněmovně konkrétní kroky ke vzniku specializovaného nadregionálního centra přímo v Karlovarském kraji? Jak hodláte zajistit, aby se zvýšila dostupnost vysoce specializované péče přímo v regionu?
Karlovarský kraj je bohužel jedním z krajů bez fakultní nemocnice, a to dlouhodobě zhoršuje dostupnost vysoce specializované péče. Řešením ale není stavět megalomanskou novou nemocnici, nýbrž posílit roli Krajské nemocnice Karlovy Vary a dalších zařízení v rámci Karlovarské krajské nemocnice (KKN) a vybudovat zde Komplexní onkologické centrum (KOC) a další specializovaná pracoviště, která dnes v kraji chybí.
Piráti budou ve Sněmovně prosazovat, aby stát podpořil vznik tohoto KOCu – jak finančně, tak organizačně, v návaznosti na síť onkologických a dalších specializovaných center v ČR. Zároveň je nutné zajistit kvalitní dopravní napojení a posílit převozovou službu, protože některé superspecializované výkony (např. kardiochirurgie či transplantační medicína) se budou i nadále soustředit jen do největších fakultních nemocnic. Naším cílem je, aby pacienti v Karlovarském kraji měli co největší rozsah péče dostupný přímo doma, a tam, kde je potřeba dojíždět, aby cesta nebyla překážkou. To znamená investice nejen do medicíny samotné, ale i do infrastruktury, dopravní obslužnosti a fungující spolupráce mezi kraji.
Průzkumy i subjektivní pocit obyvatel dlouhodobě ukazují, že se v Karlovarském kraji necítí bezpečně. Které konkrétní typy kriminality (majetková, drogová, organizovaná) považujete za nejpalčivější problém kraje a jaký je Váš konkrétní plán na posílení pocitu bezpečí? Budete prosazovat zvýšení stavů policie v regionu nebo podporovat modernizaci technického vybavení místních útvarů?
I když kriminalita v Karlovarském kraji výrazně nevybočuje z celorepublikového průměru, v minulém roce počet registrovaných trestných činů lehce poklesl, zároveň se ale mírně snížila jejich objasněnost. Proto nemůžeme být se současným stavem spokojeni. Občané si jistě zaslouží, aby byla zločinnost co nejnižší a mohli mít co největší pocit bezpečí. Mezi nejpalčivější patří majetková kriminalita, zejména vloupání a drobné krádeže, které negativně ovlivňují každodenní pocit bezpečí obyvatel.
Pro náš kraj má specifický význam kriminalita spojená s turismem. V horských oblastech a lázeňských městech převažují krádeže, například vloupání do vozidel nebo krádeže jízdních kol. Hodnota jízdního kola (zvlášť v případě elektrokol) se pohybuje v desetitisících korun a dá se snadno prodat. V uplynulém roce se podařilo díky preventivním akcím snížit počet krádeží lyží, nicméně uvedená kriminalita zhoršuje atraktivitu Karlovarského kraje jako turistické/lázeňské destinace.
I když počet trestných činů spojených s narkomanií není v našem kraji vysoký, významnou hrozbu představuje nejen distribuce, ale i výroba pervitinu, pro kterou je region vzhledem ke své poloze tradičně rizikový. V neposlední řadě nelze podceňovat přeshraniční a organizovanou trestnou činnost, která souvisí s polohou kraje u hranic a nízkou hustotou osídlení, což znesnadňuje účinný dohled.
Můj plán na zlepšení bezpečnosti se opírá o dvojí přístup. Jednak budu prosazovat zvýšení počtu policistů v kraji – dnes chybí zhruba 280 policistů, tedy zhruba pětina tabulkových stavů, což se nutně odráží v terénní práci i ve viditelné přítomnosti hlídek. Zároveň ale nestačí jen navýšit stavy, proto budu podporovat také modernizaci technického vybavení: lepší kamerové systémy, rychlejší datové přenosy, využití analytických nástrojů a posílení přeshraniční spolupráce. Kombinací více policistů přímo v ulicích a moderních technologií lze zvýšit nejen skutečnou bezpečnost, ale také subjektivní pocit jistoty, který je pro obyvatele Karlovarského kraje klíčový.