Když se řekne Komorní hůrka, většina lidí si vybaví vyhaslou sopku u Františkových Lázní. Věděli jste ale, že má „mladší sestru“? Jmenuje se Železná hůrka a leží přímo na hranicích s Německem, nedaleko obce Mýtina. Už v roce 1823 ji navštívil J. W. Goethe a prohlásil ji za sopku. Po mnoho dlouhých let však byla Železná hůrka nepřístupná v pohraničním pásmu. Díky dřívější těžbě sopečné strusky dnes můžete obdivovat její úchvatné vrstvy tufu. Železná hůrka je podle vědců jednou z nejmladších sopek u nás, i když naposledy „soptila“ před zhruba 200 tisíci lety.
A jak se k ní dostat? Z české strany se vydejte z obce Mýtina – pěšky, nebo aktuálně i autem – nahoru směrem k hranicím. Další přístup je z německé strany, kde téměř až k Železné hůrce vede asfaltová silnice z obce Bad Neualbenreuth. Právě zde, na německé straně, nově vzniklo příjemné odpočinkové a piknikové místo. Mysleli tu i na cyklisty, pro které je připraveno malé servisní místo se základním nářadím a možností dohustit pneumatiky kol. U Železné hůrky, se kdysi nacházela obec Boden s několika statky a mlýnem. Po 2. světové válce bylo ještě v plánu jí přejmenovat na Rovinku, ale k tomu už nikdy nedošlo, protože celá vesnice byla v nepřístupném pásmu a byla zbourána. Dodnes tu tak nejdete jen zbytky sklepů a malé rybníky, které kdysi k obci patřily.
Navštivte i malebnou kapli sv. Šebestiána
Nedaleko Železné hůrky, v německém Ottengrünu – Bad Neualbenreuthu, objevíte další zajímavé místo – kapli svatého Šebestiána (Kleine Kappl). Kaple je od Železné hůrky vzdálená 4 kilometry. Toto poutní místo má kořeny až v 15. století, kdy bylo postaveno jako ochrana před morem a černými neštovicemi. Kaple vás okouzlí svou výzdobou a nezvyklým dostatkem světla. Za zmínku stojí i příběh jejího zvonu z roku 1761, který se po strastiplné cestě za války zázrakem vrátil na své původní místo.