Letošního roku oslavili západní i východní (pravoslavní) křesťané velikonoční svátky ve stejné datum. Oslovili jsme proto otce Metoděje Kouta, duchovního správce chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních, aby nám zodpověděl základní otázky spjaté s oslavou Velikonoc v pravoslavné církvi.
Fotoarchiv Pravoslavné církevní obce ve Františkových Lázních
Jak důležitým svátkem jsou Velikonoce v pravoslavné církvi?
Tím úplně nejdůležitějším – to platí obecně pro všechny křesťany. Na víře ve zmrtvýchvstání Ježíše Krista de facto stojí ustanovení samotné církve. Bez vzkříšení Ježíše by nebyli žádní křesťané.
Čím to je, že se termíny Velikonoc u pravoslavných a západních křesťanů často liší?
Důvodem rozdílných termínů slavení Velikonoc je fakt, že pravoslavná církev užívá starší, takzvaný juliánský kalendář. Ten je oproti západnímu, gregoriánskému kalendáři, opožděn o 13 dnů. To ovlivňuje odlišné termíny stanovení prvního jarního dne, a tedy i prvního jarního úplňku, který je pro stanovení termínu Velikonoc zásadní. Podle starého předpisu navíc pravoslavní nesmí slavit Velikonoce před židovským pesachem ani ve stejném termínu, kdy židé slaví pesach.
Fotoarchiv Pravoslavné církevní obce ve Františkových Lázních
Stává se často, že se pravoslavné Velikonoce slaví spolu s těmi našimi?
Pravoslavná církev slaví Velikonoce povětšinou později – o to vzácnější je letošní rok, kdy se spolu termíny výpočtu Velikonoc na západě i na východě setkaly. Souběh západních a pravoslavných Velikonoc nastal naposledy před osmi lety, v roce 2017, a další nastane znovu až roku 2028.
Pravoslavní věřící si často nosí na bohoslužbu košíky s jídlem – je to rozšířený zvyk?
Součástí velikonočních obřadů je i tradiční svěcení svátečních pokrmů. Velikonocům předchází takzvaný Velký půst – 47 dnů tvrdého půstu, během kterých si věřící odříkávají veškeré živočišné výrobky. Oslavy Velikonoc jsou tak navíc spojeny i se svěcením svátečního pokrmu.
Co je všechno obsahem velikonočního košíku?
Košík obsahuje nejčastěji vejce, sýr, klobásu a typické velikonoční sladké kynuté pečivo – u Čechů jsou to mazance, u Rusů a Ukrajinců takzvané kuliče. Košík tedy vlastně obsahuje všechno, co si věřící oněch 47 dnů odříkali.
Jak vypadá samotná oslava?
Nejdůležitější bohoslužbou je jitřní bohoslužba, která se slouží v sobotu večer. Bohoslužba začíná zanášením Božího hrobu a trojím obcházením chrámu v procesí. Zpívají se různé písně oslavující Kristovo vzkříšení. Na jitřní bohoslužbu navazuje svatá liturgie, ta se ale slouží až po půlnoci v ranních hodinách v neděli. Na závěr svaté liturgie se světí před chrámem s modlitbou právě ony zmíněné košíčky s pokrmy. V naší církevní obci od sebe jitřní bohoslužbu a svatou liturgii oddělujeme. Oslav se díky tomu může zúčastnit větší počet věřících, kteří by se jinak do chrámu vůbec nevešli.
Jaká je tedy účast na velikonočních bohoslužbách?
Díky své důležitosti jsou Velikonoce v pravoslavné církvi úplně nejnavštěvovanějším svátkem. Svou roli hraje určitě i ono svěcení pokrmů. Jestliže se u nás každou neděli sejde pravidelně cca 70 lidí, o Velikonocích je to najednou 500 až 600 lidí. Což je opravdový zápřah pro duchovního, pro celý pěvecký sbor i všechny farníky, kteří jsou aktivně zapojeni do chodu chrámu.