Pohonné hmoty to zatím výš nevytáhnou, navzdory startu motoristické sezóny čekejme zlevnění

Pohonné hmoty čeká první letošní výraznější zlevňování. A to navzdory aktuálnímu zahájení motoristické sezóny. Důvodem je znatelný pokles cen ropy, k němuž v uplynulých dnech došlo. Ještě minulý týden se ropa Brent prodávala za cenu kolem 90 dolarů za barel. Včera však uzavírala na méně než 84 dolarech.

Ilustrační foto Pixaay

Pohonné hmoty to zatím výš nevytáhnou, navzdory startu motoristické sezóny čekejme zlevnění. Při rozpoutání války Izraele a Íránu ale hrozí ceny kolem 50 Kč/l

Benzín by z předvčerejší průměrně ceny 40,33 koruny za litr měl v příštích sedmi dnech zlevnit o zhruba třicet haléřů, nafta pak o přibližně padesát haléřů na litr – ze své předvčerejší ceny 38,95 koruny za litr.

Za vyhlíženým poklesem cen pohonných hmot stojí zejména pokles cen ropy na světovém trhu. K němu vedou kromě vysokého stavu zásob v USA náznaky možného příměří mezi Izraelem a Hamásem, které by zklidnilo situaci na Blízkém východě. Obchodníkům s ropou by se tak tím pádem dostalo ujištění, že pravděpodobnost výpadku jejích dodávek z blízkovýchodního regionu citelně klesá. Tím pádem by se snížila – a snižuje se částečně již nyní – související riziková přirážka, jež je součástí ceny ropy.

Naděje na dosažení příměří je nyní nejvyšší od týdenního příměří uzavřeného loni v listopadu. Nynější příměří by navíc Spojeným státům umožnilo zrychlit postup v rámci dojednávání historické úmluvy se Saúdskou Arábií. Washington by na jejím základě poskytl Rijádu bezpečnostní záruky a otevřel cestu k navázání diplomatických styků Saúdské Arábie a Izraele. Pokud tedy právě Izrael bude svolný k příměří ve své válce s Hamásem v Gaze, jež začala loni v říjnu.

Jednání mezi Washingtonem a Rijádem v posledních týdnech zintenzivnila. Pokud by americká administrativa úmluvu s Rijádem vskutku dojednala, bude to rovněž předvolební trumf stávajícího prezidenta Bidena. Zajistila by opravdu zásadní zklidnění situace na Blízkém východě, což by přivodilo další výrazný pokles zmíněné rizikové přirážky v ceně ropy.

Hrozí ale i docela opačný scénář. Byť bezprostředně trhy žijí naději na zásadní zklidnění situace na Blízkém východě. Opačný scénář, naštěstí méně pravděpodobný, předpokládá přímý vojenský střet Izraele a Íránu, který teroristy Hamásu dlouhodobě podporuje. Tento střet by zahrnoval útoky na ropná zařízení v blízkovýchodním regionu, takže cena ropy by dle Bloombergu mohla vylétnout až nad 150 dolarů za barel. Ceny pohonných hmot v Česku by tak výrazně převyšovaly úroveň 40 korun za litr, a mohly by se dokonce přiblížit úrovni 50 korun za litr.

Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom Trinity Bank