Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu 2023 stoupla na 3,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od května 2021. Nárůst z prosincové hodnoty 3,7 se obecně čekal, a to hlavně kvůli ukončování úvazků na dobu určitou ke konci roku.
Ilustrační foto Pixabay
Míra nezaměstnanosti činila v lednu 2022 celkem 3,6 procenta, takže i meziročně je patrné určité ochlazení značně přehřátého trhu práce v ČR. Byť míra nezaměstnanosti nadále zůstává nejnižší v celé EU.
Jisté ochlazování – na české poměry – je však přesto patrné. Poprvé za takřka 5 let, od března 2018, totiž počet hlášených uchazečů o práci převyšuje počet volných pracovních míst (viz graf níže). Zatím jen o bezmála 2000 osob. Jenže třeba v září 2019 bylo volných míst o skoro 147 tisíc více než uchazečů.
Míra nezaměstnanosti zůstane po celý letošní rok výše než loni. Do léta lze očekávat její pokles k úrovni 3,6 procenta, ve druhé polovině roku je ovšem třeba počítat s nárůstem nad úroveň čtyř procent. Česko totiž letos bude koketovat s celoročním reálným poklesem ekonomiky. Firmy v té souvislosti musí kvůli energetické drahotě a rapidní obecné inflaci redukovat své náklady, navíc se jim mnohdy – ze stejných důvodů – zhoršují odbytové možnosti. Ke snižování zaměstnaneckých stavů nyní přistupují až jako ke krajní možnosti. Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji.
Lukáš Kovanda, Ph.D. – Hlavní ekonom, Trinity Bank