V průběhu června přibylo v Karlovarském kraji 4 další případy klíšťové encefalitidy, což je o 1 více než loni v červnu. Příliš se neliší ani meziroční porovnání počtu případů od začátku roku. V loňském roce od ledna do června zaznamenali krajští hygienici 5 případů, letos je to 6. Vyplývá to z údajů připravovaných Státním zdravotním ústavem. Za momentálně nižší počet případů oproti loňsku může špatné počasí a hygienická opatření, která lidem znemožňovala na jaře volně cestovat. Hlavní vlnu proto můžeme očekávat v následujících týdnech až měsících.
Ilustrační foto: E. Karits
Téměř totožná čísla zaznamenali hygienici i u lymeské borreliózy. Loni v červnu byly 4, letos 5. Výrazně se ale liší porovnání v počtu případů od začátku roku. Zatímco od ledna do června 2020 jich bylo 16, letos je to už 27.
Jednou z příčin, proč počet případů klíšťové encefalitidy ani lymeské borreliózy zatím příliš nestoupá, může být i nevlídné jarní počasí. „To mohlo vést k nižší aktivitě klíšťat i pohybu lidí v přírodě. Přispívajícím faktorem mohou být také opatření proti šíření koronaviru, kdy část sezóny omezovala lidem klasické hromadné venkovní aktivity, jako například hromadné sportovně-rekreační akce, nebo školy v přírodě. To vše se letos odráží na počtu případů obou klíšťaty přenášených chorob,“ říká MUDr. Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
| Karlovarský kraj | 1-6/2021 | 1-6/2020 | 6/2021 | 6/2020 |
| Klíšťová encefalitida | 5 | 6 | 4 | 3 |
| Lymeská borrelióza | 27 | 16 | 5 | 4 |
Vlivem rozvolnění opatření a příznivého počasí, které panuje v České republice v posledních týdnech, můžeme naopak očekávat nárůst počtu nemocných. „U nemocí přenášených klíšťaty, zejména u klíšťové encefalitidy, je latence několik týdnů. V dalším období je vysoce pravděpodobné, že se počty případů budou zvyšovat a přiblíží se k obvyklým hodnotám,“ varuje MUDr. Jan Kynčl.
Nespoléhejte se na štěstí
Klíšťata se zdržují nejraději v travnatých a listnatých porostech. To znamená, že na vás kromě lesa mohou zaútočit při pikniku v městském parku i na vlastní zahradě. Klíšťata se nerodí nakažená nemocemi, které přenáší. Zpravidla se sama nakazí již ve svém prvním vývojovém stadiu sáním krve infikovaných drobných polních a lesních hlodavců, v nichž virus dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se.
Proč na někoho klíšťata jdou a na někoho ne, zatím není vědecky potvrzené, proto nespoléhejte na domnělé štěstí a náhodu a raději vsaďte na obezřetnost. Aktivita klíšťat se může měnit během dne. Vysoká je obvykle ráno, poté klesá a po poledni bývá (hlavně pokud je sucho) minimální. Opět pak může začít prudce stoupat se zvyšující se vlhkostí večer.
Obě onemocnění dokážou pořádně potrápit, liší se však původem i léčbou. Zatímco lymeská borelióza je způsobena bakteriemi a je tedy k její léčbě možné použít antibiotika, v případě virové klíšťové encefalitidy lékaři pouze mírní příznaky onemocnění. Účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování. To přitom využívá pouze 33 % Čechů.
Očkování i v průběhu letních měsíců
Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné absolvovat i v období aktivity klíšťat. Při tzv. zrychleném schématu se druhá dávka aplikuje už 2 týdny po první a za dalších 14 dní je možné očekávat dostatečnou ochranu. Pro třetí dávku je třeba k lékaři zajít po šesti až dvanácti měsících. Doba na přeočkování, už jen jednou dávkou, je v závislosti na věku po dalších 3 nebo 5 letech. Průměrná cena jedné dávky je 900 Kč a zdravotní pojišťovny na ni přispívají v rámci svých preventivních programů.
Při ochraně před klíšťaty je vhodné držet se základních bezpečnostních pokynů:
- Zvolit oblečení (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; naopak nebrat tmavé oblečení z látky s chlupem. Světlá je vhodná proto, že klíště je na ni lépe vidět (není pravda, že by klíšťata méně lákala).
- Aplikovat na oblečení repelentní přípravek (zejména na spodní část nohou, od kolen níže). Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční.
- „Ochrana repelentem a dlouhé nohavice ale nejsou 100% ochranou a často nás ani nenapadne používat je ve městě,“ říká MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost z Prahy.
- V terénu ohroženém výskytem klíšťat nesedat (nelehat) na zem, ani při použití části oblečené jako podložky.
- Pohybovat se po cestách a nevstupovat volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
- Při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejmout eventuálně zachycená klíšťata.