Před několika dny se objevila na stránkách jedné ze sociálních sítí výzva Simony Buchnerové, která zaslouží pozornost. Mladé ženě, která je upoutána na invalidní vozík, není lhostejná pomoc ostatním, a tak se aktivně zapojila chystaného letošního Poutního maratonu (22.6), jehož se stala i ambasadorkou. I přes své postižení nesedí v koutě, ale vyhledává různé sportovní aktivity jako je slaňování, skok padákem, plavání a každoročně se zúčastňuje Františkolázeňské 24hodinovky. Do výzvy se můžete zapojit zde. 
Foto: Pomezský adrenalinový den
„Mě by nenapadlo, že bych mohla někomu nějak pomoci, když jsem to vlastně stále já, kdo pomoc potřebuje. Potřebuju pořád něčí ruce, které mi pomáhají, ať doma nebo v práci,“ uvedla Simona Buchnerová. „Pracuji v Jokru, a to také jen díky tomu, že jsou k „dispozici“ pracovní asistenti. Takže se mi děsně líbí, že můžu být prospěšná. K tomu, že jsem se odhodlala k takové výzvě, mě ,,přiměla“ mamky kamarádka, která pracuje pro Hospic sv. Jiří. To ona vymyslela, že bych mohla být ambasadorkou Poutního maratonu, řekla to mamce, ta to řekla mně a už jsme vymýšlely, čím bych mohla pomoci. Rozhodla jsem se tedy, že se zúčastním Poutního maratonu 2019 a pokud se vybere částka vyšší jak 5000 korun, přemluvím své tvrdohlavé nohy a přejdu celé chebské náměstí jen za pomocí chodítka. Vybrané peníze bych pak ráda darovala chebskému Hospici sv. Jiří, který se stará o umírající v jejích domácím prostředí,“ vyzvala zájemce.
Simona se narodila předčasně a s tím přišly také poporodní komplikace, které se vyvinuly do formy dětské mozkové obrny, a přidala se také těžká celková koordinační porucha. „V mých šesti letech jsem podstoupila operaci v nemocnici v Motole, tzv. tříetážovou tenotomii, to znamená, že mám na nohách chirurgicky přetnuté šlachy“- achilovky, rotátory a abduktory, celkem sedm pořádných jizev na lýtkách, v podkoleních jamkách a v tříslech,“ vysvětlila Simona. I přes svoje postižení je příkladem pro ostatní.