Miloš Váša: Na fotografování vážek musíte mít trpělivost a štěstí

Křehkou krásu vážek mohou obdivovat návštěvníci Seebergu. Na hradě aktuálně probíhá výstava fotografií Miloše Váši, pro kterého se staly vážky doslova vášní. Na tu správnou dokáže fotograf čekat schovaný v trávě třeba několik hodin. Ale jsou druhy, které se mu podařily zvěčnit teprve po třech letech. Na aktuální výstavě zhlédnou návštěvníci několik desítek fotografií okřídleného hmyzu.

O tom, jak se vážky fotografují, které je nejcennější, ale i o tom, jak vybírat místa pro fotografování, si s autorem Milošem Vášou Živé Chebsko povídalo.

V současné době mohou návštěvníci výstavy na hradě Seeberg obdivovat křehkou krásu vážek, které jste zachytil na fotografiích. Jak se taková vážka fotografuje?

Na fotografování vážek musíte mít trpělivost a štěstí.  I když je na určité lokalitě vážka, kterou si chcete vyfotit, neznamená to, že na ni opravdu narazíte. Vážky jsou velmi dobří letci a po usednutí do porostu jsou velmi ostražité a většinou zaregistrují pohyb fotografa a uletí. Pak je to o trpělivosti. Musíte za vážkou tak dlouho jít, až vás k sobě pustí a nechá se vyfotit. Někdy se nechá vyfotit hned, někdy ji musíte trefit za letu a někdy uletí a už ji nenajdete. Další variantou je ranní focení, kdy se chodí ještě před východem slunce a hledají se vážky spící na trávě. Po noci jsou ztuhlé chladem a orosené, takže nemohou létat a pak se nechají v klidu vyfotit.

Je třeba nějaké speciální vybavení?

Moc speciální vybavení nepotřebujete. Určitě je dobré mít takzvanou zrcadlovku a k tomu jeden objektiv s delším ohniskem. Já mám střední teleobjektiv s ohniskem 150 mm a tím jsou vyfocené všechny moje vážky. Pro lepší představivost, je to kompakt s asi  4x zoomem.

Jak vybíráte lokace pro fotografování?

Věnuji se především lokalitám v okrese Sokolov a nijak speciálně je nevybírám. Většinou přes zimu si najdu nové lokality na mapách, které si dojedu prohlédnout. V průběhu váhařské sezóny pak navštěvuji místa, na kterých jsem již byl a přidávám nové ze zimní přípravy. Každá vážka létá v jiném období a je proto důležité lokality navštívit několikrát za rok a zjistit tak pokud možno všechny druhy, které se tam nachází.

Na aktuální výstavě na hradě Seeberg mohou zhlédnout návštěvníci na dvě desítky snímků různých vážek, prozradíte, která je pro vás nejcennější a na jakou jste nejdéle čekal?

Pro mě je cenná každá vážka, protože jsou všechny nádherné. Pokud to vezmu z hlediska vzácnosti výskytu, jsou to určitě Vážka běloústá a Vážka rumělková. A na kterou jsem nejdéle čekal? Určitě na Klínatku obecnou, kterou jsem okolo řek hledal přes tři roky, než se mi ji podařilo vyfotit.

Kde se kromě Seebergu mohou setkat zájemci s vaší tvorbou?

V současné době mám ještě takovou malou výstavu v knihovně ve Staré Roli, kde pár fotografií. Tato mini výstava je pojatá trochu naučně, takže jsou tam i plakáty s životním cyklem vážek, se zajímavostmi z jejich života, ukázka takzvaných svleček, ze kterých se vážky líhnou, když opouští vodní prostředí coby larvy. Ale také takový malý pozorovací testík v rozdílech mezi vážkami.

A určitě se mohou všichni setkat s mou tvorbou na internetových stránkách www.vazky-sokolovska.cz, které využívají i jiní vážkaři pro výběr lokalit na focení. Nebo na našem společném webu www.fotovasovi.cz