Kraj zasáhlo další zemětřesení. Otřesy pocítili lidé i ve vzdálenějších místech

Zemětřesení o síle 3,8 magnituda zasáhlo Karlovarský kraj v pondělí ve 23.04 hodin. Jedná se zatím o nejsilnější otřes země za čtrnáct dní, co aktuální seismický roj trvá. Jak dlouho budou záchvěvy země pokračovat a s jakou silou, nedokáží vědci odhadnout. Automatické stanice naměřily magnitudo až 4,2. Jde však o špatný údaj. Stanice, z kterých údaj pochází, jsou totiž velmi vzdálené od epicentra otřesu. Tentokrát zemětřesení zaznamenalo mnoho lidí z Prahy a okolí, severních Čech i z okolí Domažlic. Škody zatím hlášené nejsou. zemětřesení 21. květen na web

A proč se vlastně nedá na automatické přístroje příliš spoléhat?

„Magnitudo stejně, jako poloha ohniska z evropské sítě stanic, ze které dostávají lidé informace do různých mobilních aplikací, je zatíženo poměrně velkou chybou. Může se jednat o rozdíl v řádu několika kilometrů a u magnituda i více než o jednotku,“ sdělila seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

„Je to dáno tím, že je určená pro sledování velkého území. Čím jsou seismické stanice od epicentra otřesu vzdálenější, tím více se přidávají a akumulují chyby dané nepřesným rychlostním modelem šíření vln v zemské kůře. Zpravidla se pro automatické lokalizace používají jednoduché modely průměrované pro celou sledovanou oblast. Zemská kůra je ale značně nehomogenní a každý takový model vede ke zprůměrování odchylek a nepřesností a z principu nemůže dobře vyhovět pozorování na seismických stanicích,“ vysvětlila seismoložka.

Ohnisko zemětřesení bylo během pondělního otřesu blíže k povrchu, v hloubce okolo sedmi kilometrů, zatímco předchozích čtrnáct dní bylo v devíti kilometrech, a nacházelo se severně od obce Nový Kostel.

„Tím, že otřes nastal v menší hloubce a ve večerních hodinách, zaznamenalo ho mnoho lidí i mých kolegů z Prahy a dalších vzdálenějších měst. Hlášení máme i z okolí Domažlic. Zatím však stále beze škod, i když nevylučuji, že se u některých staveb mohou drobné prasklinky v omítce objevit,“ poznamenala Jana Doubravová.Seismologové-Skalná

„Zemětřesení jsem tentokrát pozorovala docela jasně. Četla jsem si zrovna knížku, když v tom přišlo to ohromné burácení z venku a začala mi cinkat skla na zaskleném balkoně a nadzvedla se se mnou postel. Ze strachu jsem odhodila knihu stranou a čekala, co bude pokračovat dál,“ sdělila Věra Chrastná z Chebu. „Během posledních čtrnácti dní, co roj trvá, to bylo poprvé, co jsem ho ucítila a byl to pro mě velmi nepříjemný zážitek. Dokonce jsem pak nemohla ani usnout,“ dodala Věra Chrastná.

Zemětřesné roje se v Karlovarském kraji vyskytují od nepaměti. Z kronik odborníci vyčetli, že se zemětřesením měli zdejší obyvatelé zkušenosti už ve středověku. Přesnější měření jsou ale známé teprve až v posledních 200 letech. Západočeská oblast je nejvíce seismicky aktivní oblastí v České republice. Záchvěvy tu způsobují takzvaná kórová fluida, což jsou směsi vody a plynu, která pod vysokým tlakem cirkulují v zemské kůře. Co je však pohání dodnes zůstává velkou neznámou. Podle vulkanologů však určitě nehrozí, že by se pod Chebskem nebo Karlovarskem ukrývala nová rodící se sopka. Tuto možnost odborníci už před mnoha lety vyloučili. Proto na Chebsku vznikají hlubší vrty, pomocí kterých se chtějí seismologové dozvědět o otřesech více informací.

VID