Obyvatelé Karlovarského kraje v uplynulých měsících vyčerpali více než 35 milionů korun z druhé vlny tzv. kotlíkových dotací, které mají za cíl snížit emise škodlivých látek a zlepšit kvalitu ovzduší. Ta je ve srovnání s jinými kraji dobrá, právě lokální vytápění však patří k hlavním zdrojům znečištění.
Zima je v celé České republice obdobím, kdy se lidé se znečištěným ovzduším potýkají nejvíce. K emisím ze silniční dopravy a průmyslové výroby se přidávají kouřící komíny domů lokálně vytápěných tuhými palivy nebo dokonce odpady. Domácí spalování odpadů je škodlivé o to víc, že se při něm do ovzduší dostávají pevné částice obsahující větší množství karcinogenních látek. Jejich usazování v dýchacím ústrojí člověka pak zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Vzduch v kraji je čistší než ve zbytku země
I v zimním období, kdy se jiné části země potýkají se smogem, bývá vzduch v Karlovarském kraji poměrně čistý. Ukazuje to i zpráva Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) z ledna 2017, kdy většina krajů vyhlásila smogovou situaci, zatímco v Karlovarském kraji společně s Vysočinou a Libereckým krajem byl vzduch nejčistší z celé České republiky. Podle ročenky ČHMÚ za rok 2016 se Karlovarského kraje dotýká překračování imisních limitů pro ochranu zdraví nejméně ze všech regionů. Na území kraje se nachází poměrně málo velkých zdrojů znečištění, pomáhá i velká rozloha lesů – Karlovarský kraj je nejzelenější z celé země, lesy pokrývají přes 50 % jeho rozlohy.
Dlouhodobě také dochází ke snižování emisí, podle údajů ministerstva životního prostředí a státní agentury CENIA v kraji výrazně klesly například koncentrace oxidu siřičitého ve vzduchu. Hlavními zdroji znečištění ovzduší v Karlovarském kraji jsou silniční doprava a nekvalitní lokální vytápění, a to především pokud jde o emise pevných částic a rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. V Karlovarském kraji je vytápěno pevnými palivy asi 15 % bytů, 27 % je vytápěno zemním plynem a cca 45 % je vytápěno z kotelny mimo dům. Je však třeba dodat, že na rozdíl od benzo(a)pyrenu nedochází v případě pevných částic PM10 k překračování ročního imisního limitu, vzduch v kraji je tedy ve srovnání s jinými regiony opravdu poměrně čistý.
Stav ovzduší závisí na každém z nás
Karlovarský kraj se snaží kvalitu ovzduší dále zlepšovat celou řadou opatření. Jde například o čištění komunikací, protože mezi významné zdroje prachových částic ve vzduchu patří prach vířený auty nebo inertní posyp, který po zimě zbývá na silnicích. Kraj dále investuje do výsadby izolační zeleně nebo do zvýšení plynulosti dopravy. V Karlovarském kraji však ještě více než jinde platí fakt, že každý z nás může ovlivnit kvalitu vzduchu, který dýcháme. Vzhledem k absenci velkých zdrojů znečištění závisí stav ovzduší hlavně na způsobu vytápění domácností a na intenzitě automobilové dopravy. Jedním z důležitých kroků v poslední době byla výměna neekologických domácích kotlů za nové zdroje vytápění s pomocí kotlíkových dotací, jejichž druhá vlna začala v srpnu 2017 a třetí se chystá. Každý však může svému okolí prospět i tím, že k topení zvolí kvalitní palivo nebo že omezí jízdy autem.
Jak škodí polétavý prach a benzo(a)pyren?
Škodlivost polétavého prachu závisí na velikosti pevných částic a na jejich původu. Větší částice označované jako PM10 pronikají do horních a dolních cest dýchacích, jemnější částice PM2,5 až do plicních sklípků a způsobují respirační a kardiovaskulární onemocnění. Na nejjemnější částice se také váží polyaromatické uhlovodíky, které mají karcinogenní účinky. Jedním z těchto uhlovodíků je benzo(a)pyren, který vzniká při nedokonalém spalování a je také obsažen v automobilových výfukových plynech. Nabalený na nejjemnější prachové částice proniká do lidského těla a zvyšuje riziko vzniku rakoviny a dalších onemocnění, u nenarozených dětí způsobuje změny DNA a následně po narození vyšší nemocnost včetně astmatu.