Jak rozpoznat odbornou lázeňskou péči od wellness pobytů? A co jsou to vlastně přírodní léčivé zdroje

Lázeňská péče má blahodárný vliv na dlouhodobé zlepšení zdravotního stavu. Je ale všechno, co se nazývá lázeňskou péčí, opravdu odborným léčením? Podle kontrol krajského úřadu nabízí jen 40 takzvaných lázeňských hotelů z 86 pravou lázeňskou léčebnou péči, která je prováděná kvalifikovanými fyzioterapeuty, maséry, nutričními sestrami. Jak se vtom vyznat? Na to se Živé Chebsko zeptalo Jana Kuchaře, místostarosty Františkových Lázní.J. K. 10 a malá na web

Lze definovat lázeňskou péči?

Pokud se chceme bavit o lázeňské péči, je třeba jít o pár století zpět. Lidé již před stovkami let zjistili, že lze některé přírodní zdroje využívat k léčebným účelům. Dnes tyto zdroje nazýváme přírodními léčebnými zdroji a řadíme je mezi nerostné bohatství naší země, stejně jako například uhlí či drahé kovy. Hospodaření s těmito přírodními léčivými zdroji (PLZ) je řízeno tzv. Horním zákonem a dohlíženo ministerstvem průmyslu a zdravotnictví. Pokud si uvědomíme tato fakta, není třeba zkoušet srovnávat lázeňský pobyt, kde užíváte těchto PLZ, a wellness pobyt, kde se jedná o masáže a bublinky v kohoutkové vodě. Tím určitě nechci nijak snižovat důležitost wellness procedur, ale srovnávat je s těmi lázněmi je stejné, jako by někdo chtěl srovnávat burčák s kvalitním francouzským vínem. Ano, pít se dá oboje, ale… .

Jaké přírodní léčivé zdroje máme k dispozici v regionu? A co všechno léčivé přírodní zdroje jsou?

Ve Františkových Lázních disponujeme, jako jedny z mála lázeňských míst, třemi přírodními zdroji. Vodou, slatinou a plynem. Vše je užíváno k léčebným účelům a já se domnívám, že o odbornost a letité zkušenosti nemusí mít nikdo obavu. Vždyť budeme letos otevírat již 223. lázeňskou sezónu. Domnívám se, že i to je důkazem, že lázně fungují.

Pokud se budeme věnovat pramenům a vodě. Nikoho by nenapadlo, aby v obchodě srovnával minerální vodu, kterékoliv značky, s vodou stolní. Kde kdo si hází do sklenky stolní vody šumivý farma-výrobek, aby svému tělu dopřál minerály a jiné prvky. Všichni, kdo tak činí, činí z důvodu, že to jejich tělu prospívá, cítí se lépe a mírní tak i svou únavu. U nás jsou tyto vody namíchány přírodou, a to bezplatně v podobě pramenité vody ve více jak deseti variantách pro pití a v další desítce pro koupele. Lidé si mohou nastavit svůj pitný režim a v průběhu dnů strávených u nás tyto minerály doplnit při zdravotních procházkách či výklusech. Věřte, že po pár dnech to pocítí na svém těle každý. Minerální vody jsou používány i při různých koupelových procedurách, opět není třeba srovnávat s perličkovou koupelí z kohoutkové vody. Mohl bych pokračovat v dalších příkladech, jako je účinnost při problémech s otěhotněním či kožními problémy, domnívám se ale, že by si měl týden v lázních zkusit každý. Sám na sobě zjistí, že po pěti až 14 dnech strávených v lázních, bude čerpat získanou energii po několik dalších měsíců.

Pro běžného občana není jednoduché se v této problematice vyznat. Když si tedy na internetu někdo koupí lázeňský pobyt, co má dostat?

Předně by si měl člověk zjistit ještě před nákupem pobytu, zda ubytovací zařízení, do kterého se chce vydat, disponuje přírodním léčivým zdrojem. Je logické, že tam, kde nejsou lázně, nejsou ani přírodní léčivé zdroje. Pokud je hotel či penzion v lázeňském městě, měl by vám umět nabídnout procedury za použití PLZ – ať již „v domě“ či je má možnost externě nasmlouvat. Dá se říct, že pokud v místě přírodní léčebné zdroje nejsou, nemá smysl zde hledat lázeňský pobyt. Pomůckou může být např. na internetu snadno dohledatelný seznam lázeňských míst v ČR.

A může pobyt uhradit zdravotní pojišťovna?
Lázeňský pobyt samozřejmě pojišťovny proplácí – je možné proplacení v plné výši či s částečnou platbou. Záleží vždy na doporučení vašeho lékaře. Jsem ale přesvědčen, že i samoplátcům se vyplatí oželet např. zájezd k moři, a namísto toho si dopřát regeneraci v lázních. A to platí v dnešní neutěšené době ve světě o to víc. Lázně nejsou jen o procedurách, je to též o klidu a změně stereotypů, kterým podléháme v průběhu pracovního vytížení.

S lázeňskými procedurami souvisí i další téma –  ve Františkových Lázních by měl najít své místo také Výzkumný ústav balneologický…

Ano. Výzkumný ústav balneologický se opravdu v minulém roce do Františkových Lázní vrátil. Sice ne v podobě, jak si ho mnozí pamatují do roku 1992, ale myslím si, že i tak bude pro nás velkým přínosem. V současné době je vytvořen tým odborníků na balneologii, přírodní vědy i geologii, kteří v současné době dávají dohromady plán, jak a v jakém časovém horizontu bude možné vědecky dokázat léčebná účinnost lázeňských procedur a pitných režimů. Je to velmi důležité zejména pro apelování na ministerstvo zdravotnictví, které v současné době vydává na prevenci a lázeňskou péči jen cca čtyři procenta svého rozpočtu, ostatní finance končí v tzv. „farmaceutické medicíně“. Je potřeba statisticky dokázat, že prevence a lázeňská péče prodlužují délku zdravého života, tím snižují náklady na potřebu farmaceutik, z čehož vyplývá, že šetří finance resortu zdravotnictví. Je nutné pokusit se rozbít získanými fakty a argumenty „farmaceutickou lobby“ a zároveň dokázat lidem, že se péče o své zdraví v podobě prevence opravdu vyplatí – a to i ekonomicky. Je logické, že čím déle je člověk zdravý, tím déle je produktivní – vydělává peníze a zároveň méně utrácí za farmaceutika, u kterých doufá, že ho vyléčí z problémů, které by při prevenci třeba ani nemusel mít. Dále by se Výzkumný ústav balneologický měl věnovat ochraně PLZ, a to s ohledem na těžbu jiných nerostných surovin či případných hloubkových staveb. Tento problém se týká i oblastí v Bavorsku či Sasku a proto se v nejbližší možné době budeme snažit vytvořit mezinárodní tým odborníků zabývající se touto problematikou.