K 31. 12. 2015 dochází k ukončení účasti na důchodovém spoření všech účastníků tzv. II. pilíře důchodového systému. V jeho důsledku dojde s účinností od 1. ledna 2016 u účastníků důchodového spoření k vypuštění zvláštních sazeb pojistného a k návratu ke stavu před zavedením druhého důchodového pilíře.
Změny sazeb pojistného
Od 1. ledna 2016 budou sazby pojistného upraveny stejným způsobem jako před zavedením důchodového spoření. U všech zaměstnanců účastných pojištění bude sazba pojistného opět činit 6,5 % z vyměřovacího základu. Sazba pojistného u zaměstnavatele se nemění.
Pro osoby dobrovolně důchodově pojištěné bude pro placení pojistného v roce 2016 platit pouze jediná sazba ve výši 28 % z měsíčního vyměřovacího základu. V roce 2016 činí jeho minimální výše 6 752 Kč a minimální výše pojistného 1 891 Kč.
Pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly do 31. 12. 2015 účastné důchodového spoření, bude platná pouze sazba ve výši 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu záloh na pojistné na důchodové pojištění. Roční pojistné za rok 2015 bude však ještě stanoveno ve výši 26,2 % z vyměřovacího základu uvedeného na Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015. Pro osoby samostatně výdělečně činné, které nebyly účastné důchodového spoření, nedochází k žádným změnám, sazba pojistného je i nadále 29,2 % z vyměřovacího základu. Nový interaktivní tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“ je k dispozici na webu ČSSZ, resp. ePortálu ČSSZ.
Účastníkům důchodového spoření bude umožněno získat vyšší procentní výměru starobního důchodu (za každý celý rok doby důchodového pojištění se započítává pro výpočet procentní výměry starobního důchodu 1,5 % výpočtového základu, zatímco za dobu účasti na důchodovém spoření se započítává pouze 1,2 % výpočtového základu). Podmínkou bude, že ve stanovené lhůtě doplatí rozdíl mezi nižším pojistným na důchodové pojištění, které platili jako účastníci důchodového spoření, a pojistným stanoveným pro pojištěnce, kteří nebyli účastníky důchodového spoření. Pojistné však budou moci doplatit až v roce 2017 v souladu se zákonem o zrušení důchodového spoření.
Změny pro zaměstnavatele
V návaznosti na ukončení důchodového spoření a změny v sazbách pojistného byl upraven tiskopis „Přehled o výši pojistného“, který klienti na webu ČSSZ budou mít k dispozici v polovině ledna. Nový tiskopis zaměstnavatelé použijí poprvé pro vykázání vyměřovacích základů a pojistného za měsíc leden 2016, tedy v období od 1. do 20. února 2016. Za prosinec 2015 je potřeba podat do 20. ledna 2016 tiskopis platný do 31. 12. 2015. Definici nové datové věty mají softwaroví vývojáři a programátoři zveřejněnou na webu ČSSZ od listopadu, aby mohli provést úpravu mzdových/ekonomických/personálních programů.
Kdo má v roce 2016 nárok na starobní důchod
Nárok na důchod budou mít v roce 2016 pojištěnci, kteří v něm dosáhnou důchodového věku a zároveň získají potřebnou dobu pojištění alespoň 32 let.
Níže uvádíme podrobný přehled důležitých údajů včetně vysvětlení některých pojmů.
Tabulka: Podrobný přehled důležitých údajů pro rok 2016
Pojistné na důchodové pojištění | |
Odvod na důchodové pojištění z vyměřovacího základu1) | |
· zaměstnanec | 6,5 % |
· zaměstnavatel (vč. příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %) | 22,7 % |
· OSVČ (vč. příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %) | 29,2 % |
· osoba dobrovolně účastna důchodového pojištění | 28 % |
Maximální měsíční záloha OSVČ2) | 31 544 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ3) | |
· do podání Přehledu za rok 2015 | |
o při hlavní činnosti | 6 653 Kč |
o při vedlejší činnosti | 2 662 Kč |
· v měsíci podání Přehledu za rok 2015 a následujících měsících | |
o při hlavní činnosti | 6 752 Kč |
o při vedlejší činnosti | 2 701 Kč |
Minimální měsíční záloha OSVČ (vč. příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %) | |
· do podání Přehledu za rok 2015 | |
o při hlavní činnosti | 1 943 Kč |
o při vedlejší činnosti s povinností platit zálohy | 778 Kč |
· v měsíci podání Přehledu za rok 2015 a následujících měsících | |
o při hlavní činnosti | 1 972 Kč |
o při vedlejší činnosti s povinností platit zálohy | 789 Kč |
Rozhodná částka pro rok 2015, která zakládá účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší činnost | 63 865 Kč |
Rozhodná částka pro rok 2016, která zakládá účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší činnost | 64 813 Kč |
Minimální výše pojistného pro osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění | 1 891 Kč |
Důchody | |
Výpočet osobního vyměřovacího základu4) pro stanovení procentní výměry důchodu | |
· do I. redukční hranice | 100 % |
· nad I. do II. redukční hranice | 26 % |
· nad II. redukční hranici | nepřihlíží se |
Redukční hranice pro stanovení výpočtového základu5) | |
· I. | 11 883 Kč |
· II. | 108 024 Kč |
Výpočet procentní výměry6) důchodu z výpočtového základu za každý celý rok pojištění | |
· bez účasti na důchodovém spoření (II. pilíř) | 1,5 % |
· s účastí na důchodovém spoření (II. pilíř) | 1,2 % |
Základní výměra důchodu7) | 2 440 Kč |
Pojistné na nemocenské pojištění | |
Odvod na nemocenské pojištění z vyměřovacího základu1) | |
· zaměstnanec | 0 |
· zaměstnavatel | 2,3 % |
· OSVČ – stanoví se v rozmezí od minimálního měsíčního vyměřovacího základu do maximálního měsíčního (osobního) vyměřovacího základu3) | dobrovolné
2,3 % |
Měsíční pojistné OSVČ | |
· minimální | 115 Kč |
· maximální | odvíjí se od osobního vyměřovacího základu3) dle naposledy podaného Přehledu |
Rozhodný příjem8) zakládající účast na pojištění | 2 500 Kč |
Dávky nemocenského pojištění
(nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) |
|
Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu9) pro stanovení výše dávky | |
· I. | 901 Kč |
· II. | 1 351 Kč |
· III. | 2 701 Kč |
Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu10) pro stanovení výše nemocenského a ošetřovného, resp. peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství | |
· do I. redukční hranice | 90 %,
resp. 100 % |
· nad I. do II. redukční hranice | 60 % |
· nad II. do III. redukční hranice | 30 % |
· nad III. redukční hranici | nepřihlíží se |
Výše dávky z redukovaného denního vyměřovacího základu | 60 %,
resp. 70 % |
Další údaje | |
Splatnost pojistného na sociální zabezpečení
(připsání na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení) |
od 1. do 20. dne následujícího měsíce |
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení
(48násobek průměrné mzdy) |
1 296 288 Kč |
„Průměrná mzda“
(všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje x přepočítávací koeficient) |
27 006 Kč |
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2014 | 26 357 Kč |
Přepočítávací koeficient za rok 2014 | 1,0246 |
1) vyměřovací základ = zjednodušeně jde o úhrn příjmů (hrubých výdělků) z výdělečné činnosti za kalendářní měsíc; u OSVČ za daný kalendářní rok; u zaměstnavatele jde o úhrn všech příjmů, které na mzdách (platech) zúčtoval svým zaměstnancům za daný měsíc, u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění měsíční částka, kterou si určí, nejméně však ve výši ¼ průměrné mzdy
2) měsíční záloha OSVČ = vypočítává se z vyměřovacího základu, který si OSVČ stanovuje, nejvýše však z 1/12 maximálního vyměřovacího základu stanoveného pro kalendářní rok
3) vyměřovací základ OSVČ = jde o částku vypočtenou z určeného vyměřovacího základu, která v průměru připadá na jeden měsíc výkonu činnosti na naposledy podaném Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, není-li starší tří let. Je-li takto stanovená částka nižší než zákonem stanovený nejnižší vyměřovací základ, odvádí OSVČ pojistné z nejnižšího vyměřovacího základu. Pokud není možné určit maximální měsíční vyměřovací základ z Přehledu, činí zpravidla ½ průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí
4) osobní vyměřovací základ = měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů (hrubých výdělků) pojištěnce za rozhodné období
5) výpočtový základ = z něj se vypočítává výše důchodu; určí se redukcí osobního vyměřovacího základu
6) procentní výměra = stanovuje se individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění
7) základní výměra = stanovuje ji zákon a je jednotná pro všechny druhy důchodů
8) rozhodný příjem = minimální výše sjednaného příjmu za měsíc, která dle zákona může založit účast na nemocenském pojištění
9) denní vyměřovací základ = zjednodušeně jde o průměrný denní příjem za rozhodné období – zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost, potřeba ošetřování, apod.)
10) redukovaný denní vyměřovací základ = z něj se vypočítává výše dávky; určí se redukcí denního vyměřovacího základu