Na co si dát pozor, pokud vyrážíte na dovolenou s dětmi

Cestování obecně patří k významným fenoménům moderní doby a je pro mnohé z nás obrovskou vášní a umožňuje poznávání nejrůznějších koutů naší planety. Vždy je však nutné si uvědomit, že pobyt v novém prostředí s neznámou flórou a faunou může přinášet určitá zdravotní rizika. Při cestování s dětmi jsou tato rizika mnohem vyšší a proto je potřebné při plánování cesty s dětmi zvážit všechna pozitiva a negativa z pobytu ve vysněné destinaci.

letadlo-ilustracniZnalost zdravotních rizik v místě pobytu s ohledem na specifika dětského organizmu a znalost prevence umožňují případným problémům účinně předcházet, nebo alespoň zmírnit jejich dopad na zdraví dítěte. Pro cestování s dětmi platí: Čím je dítě mladší, tím je riziko poškození zdraví vyšší.

Specifika cestováni s dětmi

U kojenců a batolat je imunitní systém nezralý, proto je každá cesta a každý pobyt mimo domácí prostředí vysoce rizikový.

K nejčastějším problémům patří infekce dýchacích cest, chřipka, dětské infekční vyrážky, pneumokokové a meningokokové infekce. Proti některým z nemocí jsou děti chráněny v rámci pravidelného očkování v kojeneckém a batolivém období.

Obtížněji obvykle snášejí malí cestovatelé obtížněji nezvyklou stravu a po požití místních potravin a vody jim hrozí různé zažívací potíže – zvracení, průjmy s horečkou a rychlá dehydratace – odvodnění. První pomoc spočívá s rychlé náhradě ztracených tekutin a minerálů formou rehydratačního roztoku, který je možné zakoupit v lékárně. Pokud ratolest silně zvrací a má intenzivní průjmy, je ospalé, má chladné končetiny, zrychleně dýchá, má suché sliznice a málo močí, je nutné neprodleně zajistit odbornou lékařskou pomoc. U kojených dětí je nejlepší prevencí průjmů samotné kojení. U starších dětí platí zásada – pro vše používat zdravotně nezávadnou vodu, konzumovat pouze tepelně upravené potraviny, loupané ovoce, nekonzumovat zmrzliny, potraviny od pouličních prodavačů.

Nemoci přenášené členovci (malárie, dengue, žlutá zimnice) mohou mít u potomků velmi závažné důsledky. Děti musí být chráněny všemi dostupnými prostředky proti hmyzímu bodnutí. V oblastech s malárií je nejlepší omezit jejich pobyt venku za soumraku a tmy, chránit ho vhodným oblečením světlé barvy, na které byl aplikován insekticid, repelent. Spánek je ideální zajistit v klimatizované místnosti s okny zabezpečenými sítěmi, případně lůžko krýt moskytiérou impregnovanou insekticidem. V oblastech s horečkou dengue a žlutou zimnicí je nutné všechna tato opatření provádět po celý den.

Na pláži, pískovišti, trávníku, dětském hřišti či jiném prostranství volně přístupném psům, kočkám a jiným zvířatům hrozí riziko nákazy parazity nebo možnost poranění odhozenou jehlou či jiným ostrým předmětem. Rodiče by proto měli vždy dopředu prozkoumat terén a odstranit všechny potenciálně nebezpečné předměty.

Vysoké teploty a vlhkost vzduchu a pobyt na sluníčku přináší riziko úpalu, úžehu, kolaps, křeče. Nadměrné opalování – spálení je spojené s rizikem vzniku kožních nádorů. Děti je nutné chránit vhodným oblečením, slunečními brýlemi, pokrývkou hlavy a vhodným opalovacím krémem. Nezbytnou součástí opatření je dostatečný přísun vhodných tekutin. Ratolesti mladší 6 měsíců není vhodné vystavovat slunečnímu záření vůbec.

Malí cestovatelé jsou zvídaví a většinou nemají respekt před zvířaty – hrozí jim riziko pokousání, uštknutí jedovatým hadem, poranění mořskými živočichy. Je nutné je dostatečně poučit o tom, aby se k neznámým zvířatům nepřibližovali a informovali rodiče o každém kontaktu s nimi. Pokud dojde k pokousání zvířetem, vždy je nutné ránu vydezinfikovat a neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Děti obtížně snášejí i samotné dlouhé cesty dopravními prostředky – pobyt v letadle – nižší tlak vzduchu, snížený obsah kyslíku, suchý vzduch, omezený prostor pro pohyb. Během vzletu a přistávání mohou trpět bolestí ucha. Pomůže ji polykání při pití, žvýkání. Také jsou děti náchylné na vznik kinetózy při dopravě lodí, zvířetem, autem.

Ratolesti jsou citlivější na změny nadmořské výšky – rychle dochází k rozvoji výškové nemoci (otok mozku a plic). Pobyt nad 1000 m.n.m. se do 2 let dítěte nedoporučuje vůbec.

Cizí prostředí děti obecně obtížněji snášejí, a to především kvůli ztrátě pocitu klidu a bezpečí.

Doporučení na závěr:

Před každou cestou do zahraničí je třeba se informovat, jaká případná rizika lze v cílové destinaci očekávat.

Některým hrozícím nemocem lze předejít očkováním, ale v mnoha případech dítě nemá dokončeno ani základní očkování.

Vždy se poradit s dětským lékařem nebo odborníkem na cestovní medicínu o lécích, které by v lékárničce neměli chybět.

Před cestou do „exotiky“ věnovat pozornost výběru vhodné destinace a dát přednost pobytovým zájezdům do turistických oblastí.

Při výběru hotelu hledat hotely s certifikáty HACCP ( hazard analysis and critical control points ), EWGLI (european working group for legionella infections ) atd.

Neplánovat s dětmi předškolního věku dlouhodobé pobyty v krajinách s nízkým hygienickým standardem.

Necestovat s dětmi do 5 let v rizikové sezoně – období dešťů, lokální epidemie.

Necestovat s dětmi do 5 let do endemických oblastí malárie, spavé nemoci atd.

Před každou cestou do zahraničí vyhledat a uložit adresy kvalitních zdravotních zařízeni v cílové destinaci, na cestách mít při sobě vždy nabitý mobilní telefon s aktivovaným roamingem.

Silvia Šuba, 
dětská lékařka, Cheb

 Zdroj:
MUDr. Schejbarova, PhD, Specifika cestování dětí – rizika a možnosti prevence, Pediatrie pro praxi 2014