Národní přírodní rezervace Soos se chlubí řadou zajímavostí, a tak není překvapivé, že patří k nejnavštěvovanějším lokalitám v západních Čechách. Jaké bohatství skrývá, poodhalí také nová kniha, kterou právě vydalo Muzeum Cheb a 4. základní organizace Českého svazu ochránců přírody. Jde o Květenu Soosu a okolí. Kniha přináší na 424 stranách křídového papíru spoustu zajímavých informací a přes dvě stovky krásných fotografií. Jeden exemplář mohou vyhrát čtenáři Živého Chebska – otázku najdete na konci článku. Jak je náročné dát dohromady takovou publikaci? Objevili odborníci něco netušeného? Nejen na to odpověděl jeden z editorů publikace, Jiří Brabec z Muzea Cheb.
Květena Soosu a okolí je poměrně velká kniha. Tušíte, kolik váží?
Hodně, asi jeden a půl kilo. To se pozná na poštovném. (smích) Ale přesně nevím.
Celkem 424 stran křídového papíru, téměř 250 barevných fotografií, vložená mapa, kniha na výběr v pevné nebo brožované vazbě. To je opravdu celé jen o rostlinách?
Skoro. Zhruba 370 stran včetně rejstříku je věnováno rostlinám. Kniha ale obsahuje i úvodní kapitoly o geologii území, vývoji vegetace v době poledové a původu jména Soos. Zakončena je dvěma kapitolami, které hodnotí vývoj vegetace Soosu v posledních desetiletích nejen z pohledu botaniků, ale též zoologů.
Jak dlouho práce trvala? A kolik lidí se na ní podílelo?
Mapování květeny probíhalo ve dvou fázích. V letech 2012–2014 jsme se soustředili na vlastní národní přírodní rezervaci (NPR) Soos, v letech 2015–2018 pak zejména na okolní území. Květenu jsme zpracovávali ve dvou, nicméně některých exkurzí se zúčastnili další botanici, celkem přibližně 30 botaniků, mnohdy specialistů na některé skupiny rostlin. Neobešli bychom se bez revizí herbářových položek a konzultací s dalšími více než 35 kolegy. Jednotlivé kapitoly pak psalo dalších pět přírodovědců (geolog Petr Rojík, palynologové Tomáš Suda a Petr Kuneš, zoologové Pavel Jaška a Dětmar Jäger) a historička Michaela Bäumlová. A nesmíme zapomenout na autory fotografií. Těch bylo více než dvacet a jejich pomoc byla pro knihu zásadní.
Co vás a kolegu přivedlo k tomu dát dohromady tuto publikaci?
S Jirkou Velebilem z průhonického výzkumného ústavu mapujeme postupně květenu Chebska zhruba pět let. Uveřejnili jsme dva odborné články ve Sborníku muzea Karlovarského kraje. Od květeny Plesné a Skalné jsme se s mapováním dostali až k Soosu. Tam nás napadlo, zda by nešlo využít popularity přírody Soosu a pokusit se širší veřejnosti představit čtenářsky nepříliš záživné botanické mapování zajímavější formou, to jest v samostatné knize. Oslovili jsme s touto myšlenkou výše uvedené kolegy. Ti naši výzvu přijali, a zda se nám to podařilo, musí posoudit čtenáři sami.
Drosera rotundifolia
Jde o první publikaci tohoto druhu?
V podstatě ano. Přestože je Soos považován za jedno z botanicky významných území České republiky, tak mu paradoxně chyběla publikovaná kompletní souborná květena. Na stranu druhou územím procházelo mnoho botaniků, a tak o různé historické údaje nebyla nouze.
Je těžké dát publikaci podobného charakteru dohromady?
Víc než jsme s kolegou čekali. Teprve při zpracování zjistíte, že toho vlastně moc nevíte a máte před sebou více otázek než odpovědí. A taky chybí fotky, jistota v některých určeních atd. Tady bychom s Jirkou Velebilem chtěli moc a moc poděkovat za nezištnou pomoc všem fotografům, kamarádům a konzultantům.
Čím je květena Soosu tak zajímavá?
Zejména pestrostí biotopů. Jmenujme alespoň slaniska, rašeliniště, mokřady, louky, vodní plochy, prameniště apod. A to všechno na poměrně malé ploše a blízko sebe.
Glaux maritima
Kolik druhů rostlin na Soosu roste? A jaká část je vzácná?
V území, které zahrnuje NPR Soos a okolí, jsme aktuálně nalezli 683 druhů rostlin, o dalších 63 druzích máme různě věrohodné historické údaje. To je na tak malém území docela velké bohatství. Z pohledu ochrany přírody roste v současné době v území 24 zvláště chráněných druhů rostlin, pět z nich v nejvyšší kategorii. Z botanického pohledu roste v Soosu a okolí 88 vzácných druhů, které jsou uvedeny v aktuálním červeném seznamu květeny ČR. V nejvyšších dvou kategoriích červeného seznamu (kriticky a silně ohrožené druhy) je uvedeno 27 druhů.
Vyskytují se na Soosu nějaké extrémně vzácné rostliny?
Ano, vyskytují, jsou to především druhy slanisek. Nejvzácnější z nich je hadí mord maloúborný, což je, jak trefně poznamenal kolega Michal Ducháček z Národního muzea, nejošklivější, ale nejvzácnější hadí mord v naší květeně.
Proč nejošklivější? Jak vlastně vypadá?
Jde o žlutě kvetoucí rostlinu z čeledi hvězdnicovitých. Její žluté úbory jsou ale malé, přesněji řečeno se příliš nerozvíjejí. Když to hodně přeženu, vypadají jak odkvétající pampelišky, chcete-li smetánky. Skoro hezčí jsou pak semenící rostliny – kulovitá plodenství s množstvím nažek s chmýrem. V podstatě „s padáčky“ jako u pampelišek.
Rhynchospora Foto: Eva Martínková
A jak je hadí mord maloúborný vzácný? Kde jej můžeme vidět?
Z původního rozšíření na mnoha slaniscích jižní Moravy a středních až severozápadních Čech zbyla jen malá populace v rezervaci Slanisko u Nesytu nedaleko Mikulova a pak ta „naše“ v Soosu. Výskyt v Soosu a v minulosti také podél cesty z Hájku do Nového Drahova byl vždy od ostatních lokalit dosti vzdálený. Druh je v současnosti velmi vzácný v celé Evropě, lokalit mírně přibývá směrem do východní Evropy a do střední Asie, kde roste až po Altaj. V Soosu roste na dvou místech – na slanisku mezi pokladnou a Císařským pramenem a pak na slané louce za „botanickou tabulí“ u ústí povalového chodníku na silnici do Kateřiny.
Překvapily vás a kolegy některé druhy rostlin?
Ano. Mne asi nejvíce další vzácný slanomilný druh – sivěnka přímořská. Máme jí i na obálce knihy. Její populace je v Soosu opravdu velmi bohatá, více než jsme si mysleli. Jde jednoznačně o nejbohatší lokalitu z posledních méně než deseti v České republice. Sivěnku přímořskou může vidět každý návštěvník Soosu třeba všude kolem Císařského pramene. Dalším příjemným překvapením jsou bohaté populace bařičky bahenní. I tu může každý vidět na mnoha místech podél povalového chodníku, ať mezi pokladnou a Císařským pramenem, nebo v oblasti mofet na křemelinovém štítu.
A nepříjemná překvapení?
To, že se nám nepodařilo ověřit některé druhy, které na Soosu rostly zřejmě ještě v nedávné době. Jde například o původní populaci kuřinky slanomilné nebo sítiny Gerardovy. U obou druhů doufáme, že je ještě objevíme. Pak jsou samozřejmě druhy, které na Soosu bohužel již zcela vyhynuly a jejichž znovunalezení je velmi nepravděpodobné. Jmenujme alespoň pampelišku besarabskou (dnes se v ČR vyskytuje velmi vzácně jen na Podbořansku), úrazník uzlovitý (dnes nezvěstný druh květeny ČR) či prstnatec Russowův (Soos byla jeho jediná známá lokalita v ČR, poslední věrohodný údaj je však z roku 1956).
Objevili jste na Soosu a v okolí nějaké rostliny, které nebyly z území v minulosti známé?
Celou řadu. Většinou jde o druhy běžnější a z území dosud neznámé z důvodů menší prozkoumanosti oblasti. Našli jsme ale nově i několik vzácnějších rostlin. Z těch nejzajímavějších uveďme alespoň bahničku chudokvětou, ostřici blešní, plavín štítnatý či hadí jazyk obecný.
Je možné říct, jak velkou část Soosu má možnost vidět návštěvník? Co je vlastně celý Soos?
Pokud jde o NPR Soos, tak návštěvník prochází přibližně sedminu území stávající rezervace. Nutno ale říci, že z geologického a botanického pohledu vidí více než tři čtvrtiny toho nejpodstatnějšího. Povalový chodník naučné stezky vede nejcennějšími částmi slanisek a slaných luk, podél cesty z Hájku do Kateřiny a kolem pramene Věra lze pak nahlédnout do rašelinišť a rašelinných lesů. Když vodíme do rezervace Soos na speciální povolení odborné exkurze botaniků (třeba z univerzit), tak jdeme klasicky po povalovém chodníku jen s krátkými odbočkami do slanisek. Teprve ze silnice do osady Kateřina se pak zanoříme více do rašelinišť a rašelinných lesů mimo stezku. Botanicky zajímavé jsou ještě nejvýchodnější části rezervace, kterým rádi říkáme „Zásoosí“. Jde o zatopené těžební jámy, mokřadní louky a prameniště severně bývalé obce Starost (Sorgen). Tyto části jsou součástí NPR Soos až od roku 2016.
Ve střední části rezervace Soos nic zajímavého neroste?
Roste. Třeba velmi bohatá populace korálice trojklanné, kterou tam před pár lety objevil kolega Vladimír Melichar. S tou se můžeme setkat ale i jinde. Jen v poměrně hlubokých mokřadech centra Soosu pak můžeme narazit na vzácný kapradiník bažinný, který zde má jedinou lokalitu v Karlovarském kraji.
V hlubokých mokřadech? Znamená to, že je možné se na Soosu utopit v rašeliništi?
Tak to Vám přesně neřeknu. Ale asi by se dalo. Zejména kolem tzv. Kyselého potoka, který odvodňuje centrální část Soosu, je mnoho míst, kde se dá chodit jen s nejvyšší opatrností. A je tam několik míst, která jsme pozorovali jen ze vzdálenosti cca pět, deset metrů, protože hloubka rašeliny byla více než dva metry a na plavání to vzhledem k hustotě rašeliny také nebylo.
Zapadl jste někdy?
Jednou po pás. Musel jsem odhodit zápisník a namočit se ještě víc, abych se nepropadal dál a nepřišel o botu. Bylo to paradoxně relativně kousek od naučné stezky, severně od největší koncentrace mofet. Ale hodně se na Soosu zašpiníte při jakémkoliv přírodovědném průzkumu vždy – rezavou, okrovou, hnědou či různými odstíny šedi.
Jaké období na Soosu máte vy osobně nejraději?
Zimu, protože tam nic neroste. (smích) Ne, vážně. Mrazivá zima s popraškem sněhu a slunečným počasím je na Soosu krajinářsky opravdu nádherná. V rámci vegetační sezóny je na slaniscích asi nejhezčí druhá polovina června a na rašeliništích pak konec léta. Je to ale spíše otázka vkusu a zájmů.
Kde si zájemci mohou knihu koupit?
Knihu je možné koupit v Muzeu Cheb. Expozici máme zavřenou z důvodů rekonstrukce. Nicméně je možné v pracovní době zazvonit u služebního vchodu z Kostelní ulice a knihu koupit v sekretariátu. V dohledné době bude také k mání v dalších muzeích regionu a od začátku sezóny pak na pokladně Soosu. Knihu chceme také pokřtít. Bude to v rámci přednáškového večera nazvaného „Kapitoly z přírody Soosu“, který se uskuteční ve Valdštejnské obrazárně Muzea Cheb ve čtvrtek 14. února 2018 od 17:30 hod. Bude přednášet většina autorů publikace a kniha bude ke koupi s mimořádnou slevou.
Kdo publikaci vydal a financoval?
Publikaci společně vydali 4. základní organizace Českého svazu ochránců přírody Cheb a Muzeum Cheb za finanční podpory města Chebu, Karlovarského kraje a Národního programu Českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“, podporovaného Ministerstvem životního prostředí a Lesy České republiky, s. p.
SOUTĚŽ O KNIHU KVĚTENA SOOSU A OKOLÍ:
Kolik stránek má kniha Květena Soosu a okolí? Odpovědi zasílejte do konce ledna na e-mailovou adresu redakce@zivechebsko.cz. Ze správných odpovědí vylosujeme jednoho výherce.