Éra zlevňování hypoték v Česku zřejmě končí dříve, než se stihla naplno rozjet. Aktuální vývoj na Blízkém východě totiž vyvolal na finančních trzích šok, který se okamžitě přelil do cen, za které si půjčují české banky i samotný stát. Náklady na desetileté vládní půjčky citelně přeskočily hranici 5 %, což je nejvíce za poslední tři roky.
Ilustrační foto vygenerováno AI Gemini
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že tento vývoj brzy pocítí běžní klienti bank. „Zapomeňme na levnější hypotéky. Bankám v Česku nyní prudce narůstá cena zdrojů k jejich krytí. Když byla cena těchto zdrojů naposledy tak vysoká jako dnes, činila průměrná sazba hypoték zhruba 6,3 %, přitom dnes se pohybuje kolem 4,9 %,“ uvádí Kovanda.
Inflační hrozba z Perského zálivu
Důvodem tohoto dramatického nárůstu jsou obavy investorů z války v Perském zálivu. Ta by mohla vést k citelnému zvýšení inflace, zejména kvůli růstu cen ropy a zemního plynu. Investoři proto žádají vyšší úroky, aby ochránili své investice před znehodnocením. To se projevuje jak na výnosech desetiletých vládních dluhopisů, které dosáhly úrovně takřka 5,3 %, tak na takzvaných desetiletých korunových swapech úrokových měr. Tyto sazby jsou nyní nejvyšší za více než tři roky.
ČNB bude muset zřejmě otočit kormidlo
Zatímco ještě před úderem na Írán trh očekával, že Česká národní banka (ČNB) udrží svou základní úrokovou sazbu po zbytek roku na stabilitní úrovni 3,5 %, nyní se karta obrací. Finanční trhy nyní sázejí na to, že centrální banka bude muset kvůli inflačním tlakům začít sazby naopak zvyšovat.
„Trh od zahájení úderu na Írán výrazně přehodnotil své sázky na další vývoj úrokových sazeb ČNB. Nyní se předpokládá, že základní sazba by měla v ročním horizontu vystoupat z nynějších 3,5 % na 4,25 %, nebo dokonce 4,5 %,“ vysvětluje Lukáš Kovanda. ČNB by tak musela tímto krokem krotit zdražování energií, jejichž je Česká republika čistým dovozcem a které by hnaly inflaci opět vzhůru.