Povodně z let 2002 a 1997 představují vůbec nejnákladnější živelní pojistné události v historii České republiky. Jde zároveň o jediné dvě pojistné události, které způsobily pojištěnou škodu ve výši deseti miliard korun u více.
Ilustrační foto Pixabay
Povodně z let 2002 a 1997 jsou nejnákladnějšími živelními pojistnými událostmi v historii Česka, snad se nebudou opakovat. Češi přitom pojištění proti povodním stále podceňují, přitom hrozí škody za více než 200 miliard
Roku 2002 zasáhly katastrofální povodně Čechy, včetně Prahy, přičemž pojištěná škoda činila 36,7 miliardy korun v tehdejších cenách, vyplývá z dat České asociace pojišťoven. To v dnešních cenách odpovídá 73,4 miliardy korun. Moravské povodně zapříčinily roku 1997 pojištěnou škodu za deset miliard korun, což v dnešních cenách odpovídá 19,4 miliardy korun.
Přitom ale přímé majetkové škody, včetně nepojištěných, činily roku 2002 podle ministerstva životního prostředí 73 miliard, což je zhruba dvojnásobek pojištěných škod. O pět let dříve činily přímé majetkové škody 63 miliard korun, což je dokonce více než šestinásobek pojištěných škod.
Jak v roce 2002, tak 1997 odpovídaly přímé majetkové škody, pojištěné i nepojištěné, zhruba třem procentům hrubého domácího produktu. V letošním roce odpovídá třem procentům HDP částka takřka 240 miliard korun.
V současnosti je však propojištěnost domácností v Česku výrazně vyšší než třeba ještě před šesti lety. Roku 2018 byla propojištěnost domácností napříč republikou 50 procent, zatímco podle nejnovějších dat je to už 63 procent. V porovnání se zahraničím se Češi přesto pojišťují málo. Pojistný trh v zemi pracuje s částkou kolem 150 miliard korun, což je méně než tři procenta HDP. Průměr Evropské unie je přes šest procent.
Tornádo, které na Moravě řádilo v červnu 2021, je po záplavách v Čechách roku 2013 čtvrtou největší živelní katastrofou z hlediska výše pojištěné škody. I ono však demonstrovalo podpojištěnost českých domácností. I když důsledky tornáda, jako předchozích zmíněných velkých povodní, zvýšily zájem Čechů o pojištění, roku 2022 jej i tak měly tři miliony domácností, zatímco necelé dva miliony nikoli. Odhadovaný počet nepojištěných domácností se sice v čase snižuje, leč i tak zůstává na poměry EU vysoký.
Problémem je navíc ta skutečnost, že řada domácností sice pojištěna je, ale nedostatečně. Z důvodu uplynulých let mimořádně vysoké inflace nyní více než předtím hrozí, že domácnost má svůj majetek pojištěn na částku, která je výrazně nižší než jeho aktuální hodnota. Vždyť podíl českých domácností, které jsou pojištěny na skutečnou hodnotu svého nemovitého majetku, je v Česku jen asi třicetiprocentní. Zhruba sedmdesát procent pojištěných domácností tedy nemá smlouvu, která by nemovitost pojišťovala dostatečně, přičemž patnáct procent z toho jsou nemovitosti pojištěné ani ne na polovinu hodnoty.
Průměrná podpojištěnost se v Česku pohybuje mezi 25 a 30 procenty, vyplývá z dat pojišťovny Allianz.
Ovšem pravdou je, že ne všechny nemovitosti lze pojistit proti všem rizikům. Buď vůbec, nebo jen s omezenou výší plnění je to možné třeba právě v často zaplavovaných oblastech. Pojišťovny využívají pro posouzení rizika povodňové mapy. Například bytové domy v obvyklých záplavových územích, které bývají zaplavovány povodní s periodicitou 20 let nebo nižší, proti povodni a záplavě často pojistit nelze vůbec.
Lukáš Kovanda, Ph.D. Hlavní ekonom Trinity Bank