Odchod za studiem, prací nebo zkušenostmi plánuje 68 procent dotázaných studentů v Karlovarském kraji. Návrat má v plánu 16 procent všech respondentů, dalších 30 procent si není jistých. Přesto mají mladí lidé ke kraji silné vazby, oceňují přírodu, rodinné zázemí a přátele. Vyplývá to z průzkumu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), o jehož výsledcích informoval Jakub Kotalík z Odboru vnějších vztahů ČZU. Šetření ukázalo, že důležitou otázkou pro budoucnost regionu je nabídka odpovídající práce a podmínek pro návrat absolventů.
Ilustrační foto Pixabay
V kraji chce zůstat 15 procent studentů a 17 procent o své budoucnosti ještě nepřemýšlelo. Odchod plánuje 95 procent gymnazistů, 71 procent studentů odborných maturitních oborů a 41 procent studentů výučních oborů. Pro část z nich jde o přirozený krok za dalším vzděláním.
„Odchod na vysokou školu ještě neznamená, že kraj o mladého člověka přišel. Třicet procent všech dotázaných plánuje odejít, ale o návratu nemá jasno. Region jim však musí nabídnout perspektivu, aby našli práci v oboru, dostupné bydlení a služby pro budoucí rodinu. Kraj tím může jejich rozhodnutí ovlivnit,“ říká architekt Tomáš Peltan, vedoucí týmu Regenerace krajiny v projektu Chytrá krajina 2030+.
Adekvátní práci ve svém oboru v kraji určitě nebo spíše očekává 52 procent studentů, zbývajících 48 procent ji spíše či vůbec neočekává. Největší pochybnosti mají zájemci o informační a komunikační technologie, 74 procent z nich nevěří v odpovídající uplatnění. Naopak ve zdravotní a sociální péči očekávají práci dvě třetiny respondentů.
Právě zdravotní a sociální péči chce studovat třetina zájemců o vysokou školu. „Pro kraj je to konkrétní příležitost. Je třeba propojit zájem studentů s potřebami nemocnic a dalších poskytovatelů péče. Smysl mohou mít praxe během studia, kontakt s budoucím zaměstnavatelem nebo podpora bydlení při nástupu do práce. Absolvent by měl předem vědět, kam se může vrátit a za jakých podmínek,“ navrhuje Peltan.
Nízké mzdy a chybějící vysoká škola
Představy o budoucnosti regionu se přitom nemusejí shodovat s osobními profesními plány. Studenti vidí perspektivu kraje ve vzdělávání, lázeňství a cestovním ruchu. V lázeňství nebo turistickém ruchu však chce osobně pracovat jen 14 procent dotázaných.
Hezkou přírodu mezi přednostmi kraje vybralo 60 procent respondentů a rodinné zázemí 43 procent. Mezi slabinami dominují nízké mzdy se 49 procenty a chybějící vysoká škola se 47 procenty. Sociální problémy zmínilo 39 procent studentů. Označení region s perspektivou zvolilo jen pět procent dotázaných.
Podobný obraz přineslo pět skupinových diskusí se studenty a dospělými z Chebu, Karlových Varů a Sokolova v kvalitativní části průzkumu. Silný vztah k domovu v nich provázely obavy z omezených pracovních možností, obtížně dostupného bydlení a dostupnosti služeb.
„Při plánování území po těžbě musíme řešit také to, kdo v něm bude žít a pracovat. Nové bydlení potřebuje návaznost na zaměstnání, dopravu, školy a zdravotní péči. Průzkum nám pomáhá pojmenovat, jaké podmínky mladí lidé od svého kraje očekávají. Tyto potřeby je třeba promítnout do návrhů jeho dalšího rozvoje,“ vysvětluje Peltan.
Útlum těžby uhlí nedokáže posoudit 48 procent studentů. U konkrétního využití míst po těžbě má 38 procent zájem o ponechání přírodě, 36 procent o obnovitelné zdroje energie a 34 procent o volnočasové využití. Respondenti mohli vybrat až tři možnosti.
O průzkumu Budoucnost Karlovarska očima studentů
Online šetření probíhalo od 23. března do 10. dubna 2026 a vyhodnoceno bylo 1 701 dotazníků. Šetření pro potřeby projektu realizovala firma Výzkumy Soukup. Výsledky zachycují současné postoje a plány, nikoli počet studentů, kteří skutečně odejdou. Data byla převážena podle typu studia, věku a okresu. Rozdíly mezi okresy může ovlivňovat zastoupení škol; převážení podle typu studia proběhlo na úrovni celého kraje. Kvalitativní zpráva z března 2026 vychází z pěti skupinových diskusí: s dospělými v Chebu, Karlových Varech a Sokolově a se studenty v Karlových Varech a Sokolově. Zahrnuje 19 studentů a 18 dospělých. Slouží jako podklad pro plánování rozvoje kraje v projektu Chytrá krajina 2030+.
Plány studentů v číslech
- Zůstat a neodcházet: 15 %
- Odejít a vrátit se: 16 %
- Odejít a zatím nevědět, zda se vrátit: 30 %
- Odejít a spíše se nevrátit: 12 %
- Odejít a nevrátit se: 10 %
- O budoucnosti zatím nepřemýšlí: 17 %
- O projektu Chytrá krajina 2030+
Chytrá krajina 2030+ je výzkumný projekt České zemědělské univerzity v Praze a Karlovarského kraje zaměřený na proměnu Karlovarského kraje po těžbě uhlí a přizpůsobení krajiny a sídel klimatickým změnám. Propojuje terénní výzkum, digitální modelování a ověřování navržených opatření v praxi. Výsledky mají pomáhat obcím a dalším aktérům při rozhodování o rozvoji území. Více o projektu najdete na webu www.chytra-krajina.cz.
