Stovky lidí si každé léto odnášejí z přírodních koupališť svědivou vyrážku, kterou často mylně připisují sinicím, kopřivám nebo bodavému hmyzu. Za těmito potížemi stojí mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků, které vyvolávají tzv. cerkáriovou dermatitidu. Na tento problém v regionu nedávno upozornila také Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje, která veřejnost informovala o příznacích a vyzvala ke sběru dat. Problematice se dlouhodobě věnuje odborný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jenž nyní přichází s novými poznatky i moderními metodami prevence.
Cerkárie penetrující do kůže. Autor: Jana Bulantová – PřF UK
Cerkáriová dermatitida je alergická kožní reakce projevující se svědivou vyrážkou. Typické růžové makuly o průměru asi dva milimetry se na těle obvykle objevují do druhého dne po koupání. Onemocnění způsobují cerkárie, mikroskopické larvy ptačích motolic, které se při koupání omylem zavrtávají do lidské kůže. Přestože člověk není jejich přirozeným hostitelem a infekce nevede k závažným komplikacím, intenzivní svědění může lidem výrazně znepříjemnit rekreační pobyt u vody či výkon povolání, jako je tomu například u plavčíků.
Jak upozorňuje parazitolog Tomáš Macháček, případy se v Česku objevují pravidelně již více než 60 let, avšak přesný rozsah postižení zůstává neznámý. Většina lidí totiž lékaře nevyhledá a data se tak nedostávají do statistik. Bez těchto údajů je přitom obtížné efektivně určovat rizikové lokality a zavádět preventivní opatření.
Foto: Archiv Krajské hygienické stanice Karlovarského kraje
Výzkumníci z Univerzity Karlovy proto ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a regionálními hygieniky, jako je Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje, vytvářejí první komplexní databázi výskytu tohoto onemocnění v Česku. Současně mapují faktory ovlivňující výskyt parazitů v prostředí. Právě hlášení z krajů a dotazníky od koupajících jsou pro vědce cenným zdrojem informací.
Aby bylo možné riziková koupaliště včas odhalit, vyvíjejí v pražské laboratoři nové molekulární metody. Ty dokážou zachytit DNA parazitů přímo ve vodě před zahájením sezóny i během ní, což přináší výrazné zrychlení oproti dosavadním postupům.
Odborníci se zaměřují také na samotné omezení výskytu parazitů v nádržích. Klíčovou roli v jejich životním cyklu hrají vodní plži, ze kterých se larvy uvolňují. Parazitoložka Jana Bulantová proto testuje nové způsoby, jak snížit množství plžů, aniž by došlo k narušení fungování vodních ekosystémů.
Současně probíhají laboratorní experimenty, které vedou Tomáš Macháček a jeho kolegové. Ty mají objasnit, proč někteří lidé po kontaktu s parazitem nemají téměř žádné potíže, zatímco u jiných vzniká silně svědivá vyrážka. Zkoumání průniku parazita do kůže a následné reakce lidského imunitního systému přispěje k lepší prevenci, diagnostice i léčbě.
Pražské pracoviště se řadí mezi celosvětově ojedinělá zařízení, která propojují terénní výzkum, experimentální studium ptačích krevniček a ochranu veřejného zdraví. Cílem týmu je poskytnout hygienikům, provozovatelům koupališť i veřejnosti nástroje pro včasné varování před rizikovými lokalitami bez nutnosti plošně omezovat koupání v přírodních vodách.