Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v Česku v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % a vyšplhala se na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placenou skupinou zůstávají softwaroví vývojáři. Vyplývá to z nejnovějších dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle tiskového mluvčího ČSÚ Jana Cieslara se sice trh informačních technologií dynamicky rozvíjí a láká stále více studentů, dlouhodobým problémem však zůstává kriticky nízké zastoupení žen – a to jak v samotném zaměstnání, tak v univerzitních posluchárnách.
Ilustrační foto
Vývojáři na vrcholu, státní sféra ale těžce zaostává
Do skupiny ICT specialistů spadají především analytici, vývojáři, programátoři, databázoví odborníci a správci sítí. Jejich výdělky se v tuzemsku dlouhodobě pohybují vysoko nad celostátním průměrem. V roce 2025 si tito pracovníci polepšili v průměru o 5,6 tisíce korun na celkových 99,8 tisíc Kč měsíčně. Absolutní špičku představují vývojáři softwaru s průměrným platem 113,2 tisíce korun, naopak na nejnižší – přesto vysoce nadprůměrné – částky dosáhnou administrátoři a správci sítí (82,4 tisíce Kč).
Zásadní roli hraje to, zda expert pracuje v soukromém, nebo státním sektoru. „Výdělky ICT specialistů se výrazně liší podle typu jejich zaměstnavatele. V roce 2025 pobírali ICT specialisté pracující ve mzdové sféře měsíčně v průměru 102 tisíc korun, jejich kolegové ve sféře platové 58 tisíc korun,“ upřesnil Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Zatímco v soukromých firmách berou IT odborníci téměř dvojnásobek oproti ostatním zaměstnancům, ve veřejné sféře (např. ve zdravotnictví či školství) je jejich plat vyšší jen o zhruba desetinu v porovnání s tabulkovými platy kolegů.
Počet expertů se zdvojnásobil, držíme krok s Evropou
Za poslední dekádu se počet ICT specialistů v České republice zdvojnásobil a v roce 2024 dosáhl 135 tisíc osob. To představuje 2,6 % všech pracujících v ČR, což přesně odpovídá průměru celé Evropské unie. Nejčastěji nacházejí uplatnění přímo v IT firmách (dvě třetiny), desetina pracuje v průmyslu a 7 % v bankovnictví. Ve veřejné správě, školství a zdravotnictví působí pouhých 6 % z nich.
Ženy v IT: Česko na chvostu Evropské unie
Českou IT scénu však dlouhodobě trápí nedostatek diverzity. „Přetrvávajícím trendem u nás zůstává velmi nízké zastoupení žen mezi ICT specialisty, které v roce 2024 dosáhlo 13 %. Šlo o jeden z nejnižších podílů mezi zeměmi Evropské unie,“ upozornila Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Pro srovnání – na špici EU se drží Švédsko a Estonsko.
Situace se příliš nelepší ani na vysokých školách. Přestože zájem o obor roste a na konci roku 2025 studovalo ICT obory bezmála 26 tisíc lidí (téměř 8 % všech vysokoškoláků), podíl žen mezi nimi stále nedosahuje ani 20 %. Z celkových 4 740 absolventů v roce 2025 tvořily ženy pouhých 887.
Univerzity táhnou cizince, nejvíce je Slováků a Ukrajinců
Zajímavostí českého akademického prostředí je vysoká koncentrace zahraničních studentů. U ICT oborů tvoří cizinci celých 31 %, což je nejvyšší podíl ze všech vysokoškolských směrů v ČR.
Z celkového počtu 8 109 cizinců studujících IT na konci roku 2025 tvořili nejpočetnější skupinu Slováci (3 452), následovaní občany Ukrajiny (1 607), Ruska (745) a Kazachstánu (527).
Téměř polovina všech budoucích IT expertů (45 %) dokončuje svá studia v Praze, necelá třetina (28 %) pak v Brně. Podrobnější statistiky k tomuto tématu jsou k dispozici na oficiálních webových stránkách ČSÚ.