Společnost NeoTax, provozovatel aplikace OnlinePřiznání.cz, upozorňuje na blížící se termíny pro podání daňového přiznání za rok 2025. Pro velkou skupinu zaměstnanců totiž neplatí běžný komfort ročního zúčtování u zaměstnavatele. Následující přehled shrnuje klíčové situace a termíny, které by lidé neměli opomenout.
Ilustrační foto
Blíží se termín pro podání daňového přiznání za rok 2025 a řada lidí v Česku zjišťuje, že se jich tato povinnost týká, i když jsou zaměstnanci. Většině sice vyřizuje daně zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování, existuje ale velká skupina těch, kteří si musí přiznání podat sami. Nejčastěji jde o zaměstnance, kteří měli během roku více zaměstnání současně nebo měli další příjmy například z pronájmu, podnikání či investic. Pro papírové podání daňového přiznání letos platí termín 1. dubna 2026.
V Česku pracují přes čtyři miliony zaměstnanců. Roční zúčtování u zaměstnavatele však není možné například tehdy, pokud měl zaměstnanec souběh zaměstnání nebo měl vedle mzdy další zdanitelné příjmy nad 20 000 korun ročně, které nejsou od daně osvobozené ani zdaněné srážkovou daní.
„Typickým příkladem je zaměstnanec, který vedle práce pronajímá byt, podniká na vedlejší činnost nebo má jiné zdanitelné příjmy. Zaměstnavatel může provést roční zúčtování pouze v případě, že tyto ostatní příjmy nepřesáhly limit 20 000 korun. Pokud je tato hranice překročena, vzniká zákonná povinnost podat si přiznání samostatně,“ uvádí Ivo Brabec, CEO společnosti NeoTax.
Do kdy se přiznání podává?
| Forma podání | Termín za rok 2025 |
| Listinné (papírové) | 1. dubna 2026 |
| Elektronické | 4. května 2026 |
| Přes daňového poradce / advokáta | 1. července 2026 |
Rozhoduje limit i souběh prací
Samotná změna práce během roku ještě automaticky neznamená, že musíte podávat přiznání. „Pokud zaměstnání probíhala postupně za sebou a zaměstnanec doloží potvrzení o příjmech od předchozích zaměstnavatelů, může zúčtování provést poslední zaměstnavatel. Povinnost vzniká primárně při souběhu více zaměstnání v jeden měsíc nebo při jiných vedlejších příjmech,“ vysvětluje Brabec. Zároveň dodává, že přiznání si podává i ten, kdo o roční zúčtování včas nepožádal, což je v praxi častý případ.
Díky moderním technologiím už dnes není nutné bojovat s nepřehlednými formuláři. „Online služby umožňují vyplnit srozumitelný dotazník a rychle zjistit orientační výši daně. Celý proces včetně podání na finanční úřad lze dnes vyřídit kompletně online, což je ideální pro ty, kteří chtějí mít vše hotové s předstihem,“ uzavírá Ivo Brabec.
Kdo musí podat daňové přiznání?
-
Souběh zaměstnání: Zaměstnanec měl v jednom období více pracovních vztahů současně (pokud nebyla daň vybrána srážkou).
-
Ostatní příjmy nad 20 000 Kč: Příjmy z pronájmu, podnikání nebo kapitálové příjmy (§ 7 až 10 zákona o daních z příjmů).
-
Vedlejší živnost: Zaměstnanec, který aktivně podniká na vedlejší činnost.
-
Nepodepsané prohlášení: Zaměstnanec měl postupně více zaměstnavatelů a u některého nepodepsal „růžové prohlášení“.
-
Vlastní žádost: Zaměstnanec, který sice splňuje podmínky pro zúčtování, ale z jakéhokoliv důvodu o něj zaměstnavatele nepožádal.