U příležitosti výročí narození Johanna Wolfganga Goetha připravilo Městské kulturní středisko Františkovy Lázně pro veřejnost vzpomínkový den na Komorní hůrce. Lidé si na národní přírodní památce užili nejen divadelní představení pod širým nebem a odborné přednášky, ale i pravidelné prohlídky historické Goethovy štoly. Zároveň si připomněli deset let od chvíle, kdy odborníci začali pracovat na jejím opětovném zpřístupnění.
Foto: Jan Buriánek
Během vzpomínkového dne si návštěvníci mohli dvakrát za sebou vychutnat divadelní představení s názvem Goethova Hůrka v podání herců pouličního divadla Viktora Braunreitera. Potvrdil to průvodce na Komorní hůrce Jan Buriánek z MKS Františkovy Lázně.
Velkému zájmu se těšily také dvě odborné přednášky pořádané přímo před vstupem do štoly. O využití nejen vulkanických hornin v dnešním životě hovořil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Druhou přednášku si připravil učitel základní školy ve Skalné Milan Turek, který představil tamní školní Geofyzikální centrum, rozsah znalostí získaných žáky i jejich geologické terénní výzkumy.
Foto: Jan Buriánek
Součástí programu byly již tradičně pravidelné prohlídky 30 metrů dlouhé Goethovy štoly, která připomíná unikátní geologické práce z 19. století.
„Kromě dotazů na samotný vznik Komorní hůrky se lidé často ptali na další vulkanická tělesa v České republice – například na vrch Bořeň v severních Čechách. Zazněly také otázky týkající se zemětřesení, zda je obyvatelé v tomto regionu pociťují a jak často,“ přiblížil průběh diskuzí Jan Buriánek. Někteří návštěvníci byli podle něj překvapeni zjištěním, že známá prohlubeň na místě není skutečným kráterem. „Jedná se o uměle vyhloubenou jámu po těžbě sopečné strusky, která zde probíhala až do 50. let minulého století. Původní kráter na jihozápadní straně kopce podlehl erozi a těžbě kamene,“ vysvětlil průvodce.
Společně se seismologem Milanem Brožem, který stojí za novým zpřístupněním části Goethovy štoly, si přítomní připomněli i samotné počátky prací před deseti lety.
„Nejdříve jsme museli odvézt spoustu odpadků, které se ve štole nahromadily. Následně jsme provedli rozsáhlý geofyzikální průzkum. Ten nám pomohl přesně určit polohu zbytku štol z 19. století i trasu hlavního lávového proudu,“ vzpomněl seismolog Milan Brož.
Foto: Jan Buriánek