Dnes je to přesně 40 let od nejsilnějšího seismického roje v novodobé historii na Chebsku. Nejsilnější otřes přišel nečekaně, nikdo s ním nepočítal. O to větší panika mezi lidmi vznikla. Hlavní záchvěv nastal v sobotu 21. prosince 1985 v 11:16 hodin. Jeho magnitudo (neboli síla) bylo 4,6.
Ilustrační graf z nedávného zemětřesení ze sítě webu erdbeben-in-bayern
Na Chebsku v tu chvíli nastal chaos. Účinky zemětřesení byly ničivé. V mnoha obcích spadaly tašky ze střech, někde popraskalo zdivo komínů nebo domů. V některých obcích se nestabilní komíny zřítily úplně.
Ohnisko (hypocentrum) zemětřesení se nacházelo v hloubce 8 kilometrů. Tato událost byla součástí rozsáhlého zemětřesného roje, který trval od prosince 1985 do ledna 1986. První slabší otřesy se však objevily už během jara 1985. Celkově bylo během tohoto období zaznamenáno několik stovek záchvěvů. Později, v úterý 21. ledna 1986, došlo k dalšímu výraznému otřesu o síle 4,2, a to v 0:38 hodin v noci.
Následky zemětřesení byly nejcitelnější v okruhu 20 kilometrů od epicentra, zejména v Chebu a okolí, kde otřesy způsobily praskání zdí a pády omítek. V mnoha obchodech popadaly z polic lahve, talíře a další zboží. Událost vyvolala mezi obyvateli značnou paniku, která vedla k dočasnému opouštění domovů. Kromě materiálních škod byly zaznamenány i hydrogeologické změny, jako například vysychání studní nebo pokles vydatnosti hlavního minerálního pramene ve Františkových Lázních.
Od té doby se na Chebsku vyskytlo několik podobných rojů, žádný však nebyl tak silný jako ten v roce 1985. Dnes už si lidé na otřesy zvykli, i když pokaždé, když se země zachvěje, budí to obdiv i obavy zároveň. Přijde slabší, nebo silnější? To nikdo neví. Podle odborníků je předpověď zemětřesení i jeho přesné síly dosud zahalena tajemstvím.
Proto se seismologové snaží stále detailněji seismickou aktivitu na Chebsku sledovat. V regionu je nainstalováno celkem 24 seismometrů, které nepřetržitě monitorují pohyby na zlomech v podzemí. V letošním roce zde také vznikl jedinečný projekt s názvem ELISE. Ten má pomoci lépe pochopit vznik zemětřesení.
Jakub Klicpera
„Během několika měsíců bylo na ploše zhruba 100 x 100 km² rozmístěno téměř 300 seismických aparatur. Vysoce citlivé senzory jsou zapůjčeny ze souboru přístrojů pro geofyzikální měření vědců z GFZ Potsdam. Budou zaznamenávat otřesy země vyvolané zemětřeseními a výstupem CO₂, pochopitelně ale také dopravou nebo průmyslem,“ sdělil Jakub Klicpera, technický koordinátor experimentu na české straně z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Stávající pokrytí oblasti seismickými stanicemi se tedy během experimentu značně zahustilo. „Očekáváme, že s tolika stanicemi budeme schopni detekovat a studovat i ta nejslabší mikrozemětřesení, která by nám jinak zůstala skryta. V centrální zóně jsou od sebe seismometry vzdáleny jen kolem 2 km, což umožní detailní analýzu struktury zemské kůry,“ poznamenala seismoložka Jana Doubravová z GFÚ AV ČR.
Jana Doubravová
V letošním roce se několikrát projevil seismický roj severně od Lubů. Magnituda se pohybovala kolem hodnoty 2,5. „Maximální magnitudo 2,5 měl sobotní otřes (6. 12. 2025). Ohniska z prosince se nacházejí přibližně 2 km severněji pod obcí Černá,“ doplnila Doubravová.
Přesná příčina vzniku zemětřesení na Chebsku zatím není zcela jasná. Podle dosavadních informací souvisí s tzv. fluidy v zemské kůře. Jde o směs kapalin a plynů pod vysokým tlakem, které proudí v podzemí a podílejí se na vzniku otřesů na zlomech u Nového Kostela. Přesný princip však zůstává vědeckou otázkou.
Ti, kdo zemětřesení pocítili, mohou vyplnit dotazník na stránkách Geofyzikálního ústavu nebo v mobilní aplikaci SeisLok. Pro vědce jde o důležitá makroseismická pozorování – tedy informace o tom, jak lidé otřesy vnímali nebo zda se jim třásl nábytek. Každá taková informace je pro výzkum velmi cenná.