Ve sportovní hale ve Skalné se ve dnech 30. října až 1. listopadu uskutečnil další ročník Seismologické konference. U příležitosti 40. výročí zemětřesení z roku 1985 a 10. výročí založení geofyzikálního muzea nabídli organizátoři rozšířený program, který se netýkal jen seismologie, ale i geověd.
„Na konferenci se sjeli odborníci zabývající se přírodou, geologií i vulkanismem, a to nejen z Čech, ale také ze sousedního Německa,“ uvedl organizátor a seismolog Milan Brož. Hlavním tématem konference bylo bilancování a zpracování poznatků z událostí na Chebsku v letech 1985/1986, kdy oblast zasáhly silné zemětřesné roje. „Právě zmiňované zemětřesení a jeho dopady na přírodu byly středobodem programu,“ doplnil.
Jako zajímavost seismolog Milan Brož v této souvislosti připomněl, že na podzemní seismické stanici na dole Svornost v Jáchymově bylo zaregistrováno i Japonské zemětřesení o síle M=9,1 v roce 2011. Seismické vlny tehdy oběhly několikrát celou zeměkouli a jsou takto zaznamenány i sítí WEBNET v západních Čechách.
Představil také návrhy, jak zajistit atraktivnost plánovaného Společensko-geovědního centra ve Skalné. Připomněl i postavu Johanna Wolfganga von Goetha, který stál za popularizací vyhaslé sopky Komorní hůrky. Seismolog také zdůraznil, že doly pod Komorní hůrkou vznikly pouze v rámci vědeckého bádání, čímž je tato sopka jedinečná v celosvětovém měřítku. Pod hůrkou se nikdy netěžily žádné drahé kameny nebo vzácné horniny.
Starostka města Skalná Rita Skalová přivítala všechny účastníky s radostí nad tím, že se tato významná akce koná tradičně právě ve Skalné. Poděkovala Akademii věd ČR a Karlovarskému kraji – který zastupoval Ing. Vrba, radní pro životní prostředí – za každoroční finanční podporu nejen provozu muzea, ale také Geofyzikální třídy na místní základní škole. Zvláštní poděkování věnovala učiteli Mgr. Milanu Turkovi za jeho vedení této speciální třídy. Průvodkyně paní Lucie Šetková je podle starostky nepostradatelnou součástí geofyzikálního muzea. Největší uznání pak patřilo Milanu Brožovi, který se projektu muzea věnuje už od jeho vzniku před deseti lety a nyní, kdy město Skalná připravuje rozsáhlé rozšíření expozic, je jedním z hlavních tahounů celého záměru.
Žáci Základní školy Skalná se představili pásmem Otisk země a času – kde kameny vyprávějí a hrady naslouchají, koncipovaným na přírodní a historické unikáty Karlovarského kraje. „Účast na konferenci byla pro žáky cennou zkušeností – mohli si vyzkoušet odbornou prezentaci svého nově vznikajícího projektu, který bude součástí expozice na Horním zámku,“ sdělil pedagog Milan Turek. Cílem projektu je přilákat a oslovit návštěvníky našeho kraje, turisty, školy apod., k poznání zajímavých geologických a přírodních lokalit, ale i značného množství památek, které jsou součástí našeho kulturního dědictví.
Jan Buriánek z Městského kulturního střediska (MKS) Františkovy Lázně doplnil informace k lokálním událostem: „Zemětřesení v prosinci 1985 dosáhlo magnituda 4,6 a hned v lednu 1986 magnituda 4,2. Jedná se tak o jedny z nejsilnějších otřesů v naší novodobé historii. Kvůli tomuto zemětřesení praskaly některé domy a komíny na Chebsku. U lidí to vyvolalo značnou paniku, někteří se dokonce chtěli stěhovat.“
Protože pracuje jako průvodce na vyhaslé sopce Komorní hůrce, mluvil i o této lokalitě. „Od jara do října přišlo na Komorní hůrku už přes 1100 lidí. Návštěvníci se zajímají nejčastěji o to, kde byl kráter sopky. Ten už ale dnes neexistuje, podlehl erozi a zbytky, které tam podle údajů z kronik měly být ještě ve středověku, byly vytěženy. V příštím roce chceme na Komorní hůrce rozšířit prohlídky o edukační programy pro žáky základních a středních škol,“ poznamenal Jan Buriánek.
Konference nabídla široké spektrum odborných příspěvků. Mezi hlavní přednášky patřily:
Jan Zedník (GFÚ): Bilancoval 40 let od zemětřesného roje 1985/1986 a upozornil na dobové články, které naznačovaly, že tehdy dostala přednost politika před informováním občanů o dění na Chebsku.
Václav Vavryčuk (GFÚ): Představil vliv interakce zlomů na charakter zemětřesné aktivity v západních Čechách. Dále popsal vliv kapalin v zemské kůře, které spolu s plyny pravděpodobně způsobují zemětřesení.
Jan Doubrava (město Skalná): Informoval o postupu realizace Společensko-geovědního centra ve Skalné v rámci Bavorsko-Českého projektu INTERREG 2025–2027. Upozornil, že v západních Čechách chybí instituce, kde by se lidé dozvěděli komplexní informace nejen o zemětřeseních, ale i o minerálních pramenech, lázních, fauně, flóře a nerostném bohatství.
Radek Černý (LB Minerals Skalná): Zavedl přítomné do minulosti vzniku ložisek jílu v oblasti Skalné a vysvětlil současné využívání a těžbu.
Michal Beránek (Muzeum Cheb): Shrnul výsledky archeologického výzkumu při rekonstrukci kostela sv. Jana Křtitele ve Skalné.
Jiří Brabec (Muzeum Cheb): K čemu jsou botanikovi dobré maary
Zdeněk Třískala (MZ ČR): Hovořil o lázeňské krajině v rámci Západočeského lázeňského trojúhelníku.
Konference se dále zúčastnili – Petr Kolář (GFÚ), Vladimír Rapprich (ČGS), Tomáš Fischer (PřF KU), Jan Buriánek (MKS FL), Renata Lukešová (ÚSMH), Zuzana Skácelová (ČGS) a zakladatel firmy INSET, s.r.o. Ing. Ludvík Hegrlík.