V německém Regensburgu se ve dnech 7. až 8. června konal 75. ročník Sudetoněmeckého dne, který se stal platformou pro reflexi historie a hledání cest ke smíření mezi Čechy a sudetskými Němci. Letošní setkání proběhlo pod heslem „Poučeni z války a vyhnání – Boj za mír a svobodu“ a přineslo několik klíčových sdělení. Hlavní projev přednesl Dr. h. c. Bernd Posselt, mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který ostře kritizoval nacionalismus a zdůraznil nezbytnost pokračovat v procesu česko-německého smíření. Významným momentem byla rovněž možnost, že by se příští setkání sudetoněmeckých organizací mohlo uskutečnit v Brně v roce 2026, což by představovalo historický průlom v česko-německých vztazích.
Předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler a bavorský ministerský předseda Markus Söder
Součástí programu bylo i udělení Evropské Ceny Karla IV. bavorskému ministerskému předsedovi Dr. Markusi Söderovi, což podtrhlo prohlubující se vztahy mezi Bavorskem a Českou republikou. Ministr školství ČR Mikuláš Bek ve svém projevu důrazně varoval před „dávnými hrozbami nacionalismu“ a vyzval k silnější a jednotnější Evropě. Během akce bylo připomenuto 80. výročí konce druhé světové války a začátku nuceného odchodu. Zároveň bylo oceněno české úsilí o udržování paměti a porozumění prostřednictvím Sudetoněmecké ceny za lidská práva, která byla udělena iniciativě „Meeting Brno“.
Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt
Klíčovým momentem byla řeč Dr. h. c. Bernda Posselta, bývalého poslance Evropského parlamentu a současného mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Posselt se ve svém vystoupení zamýšlel nad historickými událostmi a cestou ke smíření. „Kde domov můj?“ citoval Posselt úvod české hymny, jejíž název použil jako univerzální a stále aktuální světovou otázku. Zdůraznil, že otázka domova je dnes naléhavější než kdy jindy, zejména v době, kdy se „válka a vyhánění opět používají jako politický nástroj.“
Posselt ostře kritizoval nacionalismus, který považuje za skutečného nepřítele, jenž vedl k válce a vyhnání. Vzpomněl si, jak od svých sudetoněmeckých prarodičů nikdy neslyšel špatné slovo o Češích, ale mnoho špatných slov o nacionalismu, a to i o tom vlastním. „Říkali, že si člověk musí nejdříve udělat pořádek ve svém vlastním domě a pak se může zabývat chybami a problémy druhých,“ uvedl.
Připomněl slova biskupa o spisovateli Otfriedu Preußlerovi a jeho pohádkových postavách, které symbolizují česko-německou propojenost. (Aktuálně probíhá výstava v Muzeu Chebska v Marktredwitz) „Jsme rodina, kterou však zničil jed nacionalismu,“ řekl Posselt a dodal, že opětovné sjednocení této česko-moravsko-slezské rodiny v křesťanském duchu je „skutečný zázrak Letnic.“ Odkázal také na kázání Josefa Ratzingera (pozdějšího papeže Benedikta XVI.) z roku 1979 o svatém Janu Nepomuckém, světci-staviteli mostů, a zdůraznil, že ať už Češi nebo sudetští Němci, mají společný smysl pro humor, jídlo i písně.
Spolek Němců Region Chebsko – Více fotografií z akce zde
Bernd Posselt podtrhl hluboké vnitřní pouto mezi Čechy a sudetskými Němci, které se projevuje například ve společných písních s texty v obou jazycích. Připomněl, že například bývalý místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), ačkoliv je bohužel aktuálně zaneprázdněn, s nimi tyto písně v minulosti zpíval.
Posselt vysvětlil, proč byly a stále jsou problémy mezi oběma národy tak bolestivé: „Když se sousedé mezi sebou hádají, je to dost těžké. Ale hádka v rodině, úraz v rodině, tragédie v rodině, citové rány v rodině jsou mnohem bolestivější, než když se stanou jen mezi sousedy.“ Proto bylo podle něj klíčové tyto rány zacelit. „Na této cestě jsme udělali velmi dobrý pokrok, jak jsme viděli při nedávném Pochodu smíření v Brně,“ dodal.
„Pochod smíření Brno“ je akce připomínající tragický „Brněnský pochod smrti“ z roku 1945, při němž zahynuly tisíce sudetských Němců. Organizátoři z iniciativy „Meeting Brno“ nyní pozvali zástupce sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby oslavili Den sudetoněmecké národnostní skupiny v roce 2026 v Brně během svatodušního víkendu. Pokud se toto setkání uskuteční, půjde o historický průlom, jelikož se takováto akce sudetoněmeckých organizací dosud na území České republiky nikdy nekonala. Velký průlom pak představuje možnost, že by se příští setkání sudetoněmeckých organizací mohlo uskutečnit v Brně.
Závěrem Posselt poukázal na staletí mírového a plodného soužití křesťanských a židovských krajanů obou jazyků v „Malé Evropě habsburské monarchie“ a ve dvou národech Čech, Moravy a sudetského Slezska. Tato idyla byla však zničena katastrofou nacionalismu 19. století, tzv. Volkstumskampfem – etnickým bojem v prvním Československu. Tyto problémy pak byly zneužity a využity Adolfem Hitlerem, který spáchal nepředstavitelné zločiny.
Součástí programu Sudetoněmeckého dne bylo i udělení Ceny Karla Velikého pro Evropu bavorskému ministerskému předsedovi Markusi Söderovi (CSU). Toto ocenění je nejvyšším vyznamenáním Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Oceňuje osobnosti, které prokázaly vynikající služby mezinárodnímu porozumění a evropské jednotě. Uděluje se již od roku 1958 a je pojmenována po Karlu IV. (1316–1378), českém králi a císaři Svaté říše římské.
Předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler, bavorský ministerský předseda Markus Söder a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt
Vztahy Bavorska s Českou republikou byly po dlouhou dobu napjaté, zejména kvůli sporu o Benešovy dekrety, které byly základem pro vyhnání a vyvlastnění majetku Němců ze Sudet po druhé světové válce. Teprve v roce 2010 jako první bavorský ministerský předseda Horst Seehofer oficiálně navštívil Prahu a následovaly další návštěvy. Markus Söder v upevňování vztahů pokračuje. Hlavní město ČR navštívil naposledy v prosinci roku 2024.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder
V letošním roce si připomínáme nejen 80. výročí konce druhé světové války, ale také začátek nuceného odchodu. Sudetoněmecká cena za lidská práva byla 7. června udělena české občanské iniciativě „Meeting Brno,“ která udržuje živou paměť nechvalně proslulého „Brněnského pochodu smrti“ a zasazuje se o mezinárodní porozumění.
Ministr školství Mikuláš Bek /STAN/ přijal pozvání na akci a ve svém projevu důrazně varoval před dávnými hrozbami nacionalismu. Upozornil, že bychom na tyto hrozby bychom neměli zapomínat ani je potlačovat. Ministr zdůraznil, že „se s tímto problémem musíme vypořádat,“ a zároveň vyzval k silnější a jednotnější Evropě.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder , ministr školství ČR Mikuláš Bek /STAN/ a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt
Součástí akce bylo také defilé skupin v tradičních krojích a vlajkových delegací, což podtrhlo význam zachovávání sudetoněmeckých tradic. Pro veřejnost byly připraveny různorodé výstavy a přednášky, které vysvětlovaly zajímavosti z historie a kultury jednotlivých regionů. Atmosféru celého dne pak doplňovalo místo se stánky skupin, spolků a iniciativ, nabízející prostor pro setkávání a výměnu informací.
Akce se zúčastnil také Spolek Němců regionu Chebsko. „Setkání se zúčastňuji spolu se spolkem přibližně deset let, kdy jsem se stal předsedou, ale členem spolku jsem se stal hned po revoluci,“ uvedl předseda Alois Franz Rott s tím, že jeho osobní kořeny a úsilí o udržení chebské německé komunity jsou hlavním motivem této dlouholeté účasti.
Kromě účasti na Sudetoněmeckém dnu se Spolek Němců Region Chebsko aktivně snaží navázat kontakt s veřejností. „Zájemci nás můžou najít na našich webových stránkách. V Karlovarském kraji máme šest míst, kde sídlí oblastní spolky, a máme také zveřejněné plakáty i letáčky,“ uvedl předseda Alois Franz Rott. Spolek sídlí v potkávacím centru v Chebu na náměstí, které je otevřené pro veřejnost dva dny v týdnu.
Spolek Němců Region Chebsko
Předseda Rott se vyjádřil i k potenciálnímu setkání sudetoněmeckých organizací v Brně. „Bylo by moc hezké, kdyby se to aspoň jednou uskutečnilo v České republice, ale jsem skeptik,“ řekl.
Ředitel Sudetoněmecké kanceláře v Praze Peter Barton sdělil , že letošní Sudetoněmecký sjezd, již 23. v pořadí, který ve své funkci zažil, na něj zanechal jeden z nejlepších dojmů. Konstatoval: „Tady roste něco, o co jsme celá léta usilovali – smíření a opravdový návrat do sjednocené Evropy.“
Peter Barton – ředitel Sudetoněmecké kanceláře v Praze