Areál pod vrchem bude připomínat výročí

V letošním roce si v Aši připomínají 120 let od oficiálního otevření rozhledny, která se stala symbolem Aše a nesla jméno německého císaře Bismarcka. Sportovní areál pod vrchem Háj spravují Ašské lesy s.r.o., které se připravují nejen na předpokládaný vyšší zájem ze strany turistů, ale také se chystají realizovat některé nápady, které by turistický ruch mohly podpořit.

Foto: Miroslav Všetečka – Na vrchol stavby vede 122 schodů

 „I pro nás je výročí otevření rozhledny výzvou a zároveň možností zkusit ve spolupráci s dalšími subjekty atraktivní formou zviditelnit krásná místa našeho regionu,“ zmínil v úvodu jednatel Ašských lesů Jiří Červenka. Zaměstnanci Ašských lesů pečují o čistotu uvnitř stavby na jejíž vrchol vede 122 schodů. Jan Šnajdr, který je správcem areálu s úsměvem říká: „Dlouhé roky se traduje, že ten kdo každý den vystoupá na ašskou rozhlednu, se dožije vysokého věku. Otázkou zůstává, jak to bylo myšleno? Dříve museli Ašští jít z centra města k rozhledně a následně po schodech nahoru. Dnes si každý zajede na parkoviště a procházkou dojde ke stavbě. Ale i tak je podle mne výstup po schodišti zdravý.“

Foto: Miroslav Všetečka – O dominantě informují tabule před vchodem

Slibovaný „objem“ prožitých let podpořený výstupem na ašskou dominantu se různí. Některé zdroje uvádějí kulatých 100, jiné „pouhých“ 90. „Ve spolupráci s dalšími institucemi bychom například rádi uskutečnili závod v běhu po zmiňovaných schodech. Zároveň chceme připomenout, že Ašsko bývalo bramborářskou oblastí. Hod bramborem na cíl, výroba razítek z brambor a propagace tradičních jídel z brambor by mohly zpestřit dění pod Ašskou dominantou. I když při stoupající ceně brambor, nevím, nevím,“ podotkl s nadsázkou Jiří Červenka. Ašské lesy připravují další nové produkty cestovního ruchu, které by přitažlivým způsobem měly lákat turisty do míst v našem regionu. Jedním z nich jsou netradiční lázeňská pítka, která by měla vznikat v přímé návaznosti na minerální pramen v Doubravě a mohla by se stát sběratelskou raritou.   

M. Všetečka