Dneškem nabývá účinnosti zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním

Zákon z dílny Ministerstva zdravotnictví přinášející nově možnost odškodnění pro osoby, kterým vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování, nabývá účinnosti k 8. dubnu 2020. Reaguje na dosavadní neexistenci právního titulu, na jehož základě by se mohla poškozená osoba v důsledku očkování úspěšně domoci odškodnění. „Případů újmy způsobené povinným očkováním je sice méně než promile, ale i tak je nelze zcela vyloučit. A proto je důležité, abychom rodinám, kterých se to již dotkne, pomohli. Jak jsme slíbili, narovnáváme dosavadní neexistenci právního řešení. Věřím, že jsme nyní schopni přinést záruku těm, kteří se očkování obávají, a tím u nás přispět k větší proočkovanosti,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ilustrační foto: A. Esslinger

Závažnou újmu na zdraví, která je důsledkem podstoupení povinného očkování, odčiní stát, který uložil povinnost nechat se naočkovat a tím přispět k budování kolektivní imunity populace v České republice, která je významným předpokladem účinné prevence šíření infekčních nemocí, a tedy ochrany veřejného zdraví v České republice. Odškodnění nahrazuje vytrpěné bolesti, ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, zdraví nebo domácnost a ztráty na výdělku. Rovněž zahrnuje odškodnění duševních útrap rodičů, dojde-li následkem povinného očkování k usmrcení nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného. Odškodnění je Ministerstvem zdravotnictví vypláceno podle předlohy do půl roku od doručení žádosti, v případě, že není chyba na straně očkujícího lékaře nebo výrobce vakcíny. U žádostí podaných v prvních 6 měsících po účinnosti zákona je lhůta pro posouzení nároku a pro vyplacení náhrady újmy 12 měsíců.

Maximální výše náhrady není stanovena, Ministerstvo zdravotnictví bude postupovat podle občanského zákoníku. Ministerstvo vydá také prováděcí vyhlášku, která jasně definuje k jednotlivým druhům očkování typickou újmu a dobu, ve kterém nastává, a to na základě odborného medicínského posouzení. Jedná se o standardní model, který se užívá v zahraničí. Ministerstvo se na něm shodlo s odbornými společnostmi i občanskými sdruženími. Při posouzení složitých případů může Ministerstvo zdravotnictví ustanovit nezávislou odbornou komisi, která případ posoudí. Vzhledem k obtížnému prokazování se nevyžaduje v řadě případů důkaz příčinné souvislosti.

Zdroj. MZČR

.