Den otevřených dveří na chebské profesionální meteorologické stanici přilákal desítky lidí. Mimo jiné se mohli hosté seznámit i se slunoměrem, půdními teploměry, srážkoměrem nebo třeba dohledoměrem, kterým se zjišťuje snížená viditelnost. Teploměry na měření teploty vzduchu jsou už nyní elektronické, pokud by však selhaly, jsou na stanici k dispozici i teploměry klasické.
Chebská stanice se může pochlubit i přístrojem, který se jmenuje windpriofiller, kterých je v republice jen několik. Přístroj slouží ke stanovení rychlosti a směru větru v jednotlivých výškových hladinách a ke zjištění teploty vzduchu ve vertikálním profilu až do výšky tří kilometrů.
„Každou půlhodinu začnou vysílat čtyři reproduktory ve válcovitých krytech akustický signál. Vysílané zvukové vlny jsou cílem pro radarový paprsek, který je schopen zjistit rychlost jejich šíření, a přístroj může následně zjišťovat teplotu ve vertikálním profilu. Směr a rychlost větru se zjišťují pomocí vysokofrekvenčních paprsků, které vysílá prostřední obdélníková trychtýřovitá anténa. Část vysílané energie se vrací zpět a je analyzována ve vyhodnocovacím centru. Přístroj se začal používat namísto meteorologických balónů,“ řekl pozorovatel počasí Karel Sojka.
Návštěvníci si prohlédli i zázemí meteorologické stanice v budově. Ta slouží jako pozorovatelna a zároveň se sem ukládají do počítačů všechny údaje získané z venku.
Od vedoucího meteorologické stanice Petra Pazdery se lidé dozvěděli, že se při dešti zvyšuje přirozená radiace ve vzduchu.
„Radiace se pravidelně zvyšovala, když začalo pršet. Přístroj indikoval určité částice ve vzduchu, které jsou nosiči radiace, a když prší, tak vodní kapky, lidově řečeno, srazí tyto částice k zemi a pak jsou přístroji měřitelné. „Stávalo se tak většinou při dešti v bouřkových situacích,“ sdělil Petr Pazdera. Zmíněná radiace je však naprosto přirozená a naměřené hodnoty v žádném případě nemohly nikoho ohrozit.
VID