Se skvělou zprávou přišli seismologové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. Z česko-bavorského programu INTEREG se jim podařilo získat další peníze na hornické práce v útrobách vyhaslé sopky Komorní hůrka u Chebu. Jedná se celkem o částku dva miliony korun. Tyto peníze pomohou urychlit veškeré práce. Pokud vše půjde podle plánu mohla by být štola hotová už na konci letošního roku. Lidé by se pak do ní mohli poprvé podívat v roce 2019.
„V tuto chvíli budeme připravovat rozpočet a rozsah prací na částku, kterou jsme na projekt získali z programu INTEREG spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko. Jde o ojedinělý projekt v oblasti geologie, kde německý partner Montan-Stiftung Nordostbayern z Fichtelbergu hodlá zpřístupnit pro veřejnost železnorudný důl. Peníze nám pomohou důlní práce urychlit, ale při ražbě štoly budeme postupovat stejně jako před více než 180 lety, kdy ji otevřeli tehdejší dělníci, aby zjistili, zda se jedná o sopku,“ informoval seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
Podle všech indicií by se lidé mohli v útrobách sopky procházet v roce 2019. A to i přesto, že by mohla být kompletně štola hotová a osazená betonovými výztužemi už na konci letošního roku. „Poté totiž bude Geofyzikální ústav řešit bezpečnost pohybu chodců ve štole, maximální počet lidí, kteří budou moci dovnitř vstoupit a další detaily, které budou hotové právě až v roce 2019. I tak se bude jednat o ojedinělé dílo v rámci celé střední Evropy,“ neskrývá radost z otevření sopky starosta Františkových Lázní Jan Kuchař. „Byl by to další zajímavý turistický cíl. Je to výjimečná možnost vejít do nitra sopky,“ řekl Jan Kuchař.
Nejen, že seismologové budou mít k dispozici zmíněné dva miliony, ale už teď disponují částkou 320 tisíc korun, které získali z Františkových Lázní, Akademie věd a Geofyzikálního ústavu.
„Na sopku se vrátíme během jarních měsíců. S bagříkem vyčistíme vertikální výzkumný vstup do podzemí, který jsme otevřeli na konci loňského roku. Předtím jsme však zpřístupnili a zábradlím a světly osadili prvních několik metrů ze strany ozdobného portálu. V letošním roce bychom rádi oba vstupy propojili, tedy jak výzkumnou šachtici, tak už připravený začátek štoly, který je osazený betonovými výztužemi. A dále budeme pokračovat hornicky do hloubky přibližně 17 metrů,“ okomentoval stavební práce Milan Brož.
Ražba bude podobná tomu, jak to vypadalo před zhruba 200 lety. Horníci budou další části chodby razit už jen v podzemí, ale u sebe budou mít vybudované šachtice, kudy budou vynášet pomocí vrátku hlínu na zem.
„Celkem bychom tímto způsobem chtěli pro veřejnost a vědecké účely zpřístupnit několik metrů, dokud nenarazíme na samotnou přívodní dráhu magmatu v hloubce. Jak přesně dlouhá nakonec cesta bude, nedokážu odhadnout. Ale mělo by jít o zhruba o 30 až 40 metrů. Je možné, že to bude více. To všechno bude záležet na tom, v jakém stavu budou původní podzemní chodby pod sopkou. Podle všech měření, která jsme na sopce provedli, by některé historické cesty mohly být v pořádku, jiné však nikoliv,“ poznamenal Milan Brož.
„Musíme počítat i s tím, že můžeme v podzemí narazit na spodní vodu, jako naši předchůdci v historii. Otázkou je, zda se jednalo o nějaký pramen pod sopkou, anebo jen nějakou puklinovou vodu, která se tam dostává během dešťů, to přesně nevíme,“ uzavřel Milan Brož.
VID